Historie a současnost
O německých „jestřábích“ nebo také „ptačích“ psech nalezneme zmínky v historických pramenech již ve středověku. Byli používáni k lovu společně s dravcem – nejčastěji jestřábem. Právě tito psi dali základ chovu dlouhosrstých ohařů v Německu. Ptačí psi nebyli jednotného vzhledu, lišili se nejen zbarvením (nejčastěji byli bílohnědí, někdy i bíločerní nebo hnědí) ale i výškou.
Od poloviny 19. století se z nich postupně vyčleňovali především na obou stranách německo-holandské hranice tzv. „vřesovištní křepeláci“, kteří byli také někde označování jako „špioni“. Vyznačovali se pevným vystavováním, krátkým hledáním v členitém terénu před vůdcem a vynikající dohledávkou především pernaté zvěře. Ve vyšším věku se osvědčovali také jako spolehliví barváři a hlasiči zhaslé zvěře. Společnými znaky těchto psů byla kohoutková výška mezi 45 až 50 cm, silná kostra, „dobré osrstění“ a bílé zbarvení s hnědými plotnami výjimečně běloušovité.
Na počátku 20. století započali němečtí chovatelé s čistokrevnou plemenitbou. V roce 1900 byla zapsána s pořadovým číslem 1 do chovné knihy první fena Flora III. Na této feně choval vrchní učitel Heitmann z Burgsteinfurtu, její potomci vytvořili tzv. Heitmannův kmen, který dal základ dnešnímu malému münsterlandskému ohaři. Kromě Heitmannova kmenu se na vzniku MMO významně podílel také Dorstenův kmen, který přinesl do chovu MMO především větší výšku (málo přes 50 cm). V třicátých letech 20. století ještě docházelo k určitému přílivu krve německých dlouhosrstých ohařů, čímž se zvětšilo rozšíření hnědých běloušů, kteří se předtím mezi MMO vyskytovali pouze sporadicky.
V Čechách jsou první zmínky o MMO již v roce 1914. V této době v příhraničních Sudetech drželi a chovali tyto malé ohaře především němečtí myslivci. Jejich vrhy byly zapisovány do německé plemenné knihy „Deutschen Jagdhundestammbuch“ (DJStB). Tito němečtí chovatelé spolupracovali i s našimi, ale převážně s rakouskými a německými myslivci a chovateli. Po vzniku samostatné Československé republiky byla v roce 1923 založena Československá myslivecká jednota (ČSMJ), jejíž nedílnou součástí bylo i založení a vedení plemenné knihy československých loveckých psů (člp.). Jejím vedením byl pověřen pan Václav Uher, pozdější spoluzakladatel „Spolku pro německé dlouhosrsté a münsterlandské ohaře“. Zpočátku uplatňovali chovatelé MMO v ČR tzv. „volný chov“, tzn., že jedinci nemuseli mít zkoušky z výkonu ani výstavu a štěňata z jednoho vrhu mohla mít jména různých počátečních písmen. Proto v roce 1935 vznikl především zásluhou pani hraběnky Pavly Kinské z Kostelce nad Orlicí „Spolek pro chov dlouhosrstých a münsterlandských ohařů“. Jeho hlavním cílem bylo dát chovu MMO jednotný ráz.
Mezi stěžejní průkopníky a propagátory chovu MMO v ČR patřil známý chovatel, tehdejší policejní strážmistr, Josef Voda ze Soběslavi, chovatelská stanice „Soběslav“. Jeho první fenka MMO, kterou lze zachytit v naší plemenné knize byla „Bělka vom Moldauherz“ (člp. 679). Tuto fenku získal již v roce 1931 a první vrh mu dala v roce 1934. Tato fena výrazně ovlivnila počátek našeho chovu MMO, byla to v podstatě jedna ze zakladatelek chovu u nás.
V šedesátých letech 20. století dosáhli malí münsterlandští ohaři velké obliby mezi myslivci a jejich počet se nebývale rozšířil. Chov MMO se stal řízeným a přistoupilo se k výrazné selekci standardu a rozvoji vloh typických pro ohaře. Hlavními oblastmi rozšíření MMO bylo okolí Prahy, Českomoravská vysočina a okolí Blanska. Stále více se o toto plemeno začali zajímat myslivci z Moravy a jiných míst naší vlasti. Zasloužilými chovateli a propagátory MMO v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století byli pan Milan Mužík, Florian Matuška a Miroslav Němec.
V současné době je v chovu MMO uplatňována tzv. liniová plemenitba, tj. každá linie vychází ze společného předka (plemeníka). V průběhu uplynulých let postupně vzniklo 7 linií. Vzhledem k malému počtu chovných jedinců v jednotlivých liniích však nelze realizovat čistou liniovou plemenitbu, proto dochází velmi často k připařování jedinců z různých linií. V posledních 15 letech došlo k význačnému přílivu cizí krve do našeho chovu nakrytím našich fen v Rakousku a SRN.
I. linie – jejím zakladatelem je Adar Hartach. Tato linie má v současnosti nejvíce chovných jedinců - 3 chovné psy a 5 chovných fen. Převážná část chovných fen a psů pochází po vynikajícím psu Erik z Malinového vršku, který úspěšně absolvoval všestranné zkoušky, MRK a MKP v ČR a mezinárodní všestranné zkoušky v SRN. Tato linie se vyznačuje klidnou povahou a snazší ovladatelností. Jeden chovný pes má běloušovité zbarvení.
II. linie – tato až do nedávna nejpočetnější linie má zakladatele v chovném psu Asko v. Lohegrund. Můžeme však říci, že všichni její současní představitelé pocházejí po chovném psu Kazan ze Sokolíčka. Je zastoupena 9 chovnými psy a 16 chovnými fenami. Vzhledem k velkému zastoupení jedinců této linie v 2. a 3. generaci u velké části populace chovných jedinců je předpoklad, že se počet chovných jedinců 2. linie opět zvýší. Tato linie se vyznačuje především bohatým osrstěním, temperamentní povahou a ostrostí.
III. linie se rozplynula, protože nemá pokračovatele mezi chovnými psy. Představoval ji Kazan Blanzek vzešlý z krytí naší feny psem Astorem v. Rössener Jagen (bývalá NDR). Přesto najdeme ještě mnoho současných chovných jedinců, kteří mají ve 3. nebo 4. generaci Gerona z Waldeka, posledního v chovu úspěšně nasazeného plemeníka této chovné linie.
IV. linie je odvozena od Fedora v. Hubertus Bründl, psa importovaného z Rakouska začátkem osmdesátých let minulého století. Tento chovný pes přispěl význačnou měrou k upevnění vystavování a dalších pracovních vlastností v našem chovu. Potomci tohoto psa vykazovali však méně bohaté osrstění a menší ostrost. V současné době má tato linie pouze 2 chovné psy a 3 chovné feny. Představitelkou této linie je CACIT Hera z Knížecího lesa - Klubový vítěz roku 2000 a vítězka MVZ MMO 2000. Bohužel ani v Rakousku už tato krevní linie není zastoupena mezi chovnými psy, a tak její budoucnost je nejistá.
V. linii tvoří potomci chovného psa Astora v. Banzgau (SRN). Tato linie nemá v současnosti žádné zastoupení mezi chovnými jedinci. Pokud nebude nalezen vhodný představitel této krve v zahraničí dojde podobně jako u III. linie k jejímu zániku. Byla by to velká škoda, protože především tato krev přinesla do našeho chovu výrazné zlepšení výkonu, pevné nervy a snadnou cvičitelnost.
Teprve v nedávné době byla založena VI. linie, která je založena na krvi rakouského chovného psa Cort v. Gipsbachl. Tato linie se vyznačuje větším počtem chovných psů 9 než je počet chovných fen 8. Jedinci této linie vykazují velmi dobrý exteriér (především potomci po Dirkovi a interšampiónce Drině z Florianova dvora). Z této linie se rovněž rekrutují poslední dva vítězové KS MVZ MMO – Asko z Rasetova dvora (2002) a Mark Buremi (2003). Nezbývá než doufat, že v budoucnu bude tato krevní linie také více rozšířena mezi fenami, aby prokázala svoji životaschopnost.
Ve stejné době jako předchozí linie vznikla také VII. linie, která je založena na krvi Heiko v. Ottenstein Tato linie prožívá v současnosti bouřlivý rozvoj. Je zastoupena 9 chovnými psy a 17 chovnými fenami. O výrazný vzestup počtu chovných jedinců v této linii se zasloužil chovný pes Eros v.d. Mooshex, který s úspěchem absolvoval MRK a MKP. Na základě těchto výsledků byl v uplynulých 2 letech intenzivně využíván v chovu a v současnosti se již prosazují jeho potomci. Tato linie se vyznačuje velmi výrazným výkonem. Jedinci z této linie však potřebují zkušené cvičitele s „pevnou rukou“, protože se vyznačují obrovskou loveckou náruživostí a také se u nich silněji projevuje vůdcovská povaha, která někdy hraničí až s agresivitou.
VI. i VII. linii je možno rozšířit dalším vhodným nakrytím našich fen v Rakousku nebo SRN. Je však nutno brát v úvahu výše uvedené skutečnosti a hledat pouze špičkové plemeníky, kteří budou pro náš chov opravdu přínosem.
MMO z našich chovů jsou plně srovnatelní s malými münsterlandy v SRN nebo Rakousku. Nejlépe o tom svědčí výsledky našich zástupců jak na zkouškách výkonu v ČR, tak i na mezinárodních všestranných zkouškách určených výhradně pro MMO, které se konají střídavě v ČR, SRN a Rakousku.
Z hlediska exteriéru můžeme špičku našich MMO každoročně shlédnout na Klubové výstavě, která se koná vždy v květnu v Praze. Až při spatření 20 – 25 MMO pohromadě si návštěvník výstavy může udělat nezkreslený dojem o exteriéru našich malých münsterlandů. Škoda, že se této výstavy také nezúčastňují zahraniční vystavovatelé, aby bylo možno srovnat naše psy se zahraničními chovy.
Široká základna chovných jedinců jak v SRN tak i v Rakousku umožňuje našim chovatelům čas od času „osvěžit“ náš chov novou krví, případně oživit určitou krevní linii, která v ČR nemá dostatečný počet jedinců. Tato mezinárodní spolupráce dává záruku, že se chov MMO v ČR nemůže dostat do situace, kdy z důvodu nedostatečného počtu vhodných chovných psů dojde k příliš úzké příbuzenské plemenitbě a postupné degeneraci našich malých münsterlandů.
Samozřejmě, že také chov MMO není prost problémů. V minulých deseti letech byla pro zařazení do chovu stanovena podmínka vyšetření na dysplazii kyčelních kloubů s nálezem 0/0 nebo nejvýš 1/1. Již dva roky mohou být do chovu zařazeni i jedinci s nálezem 2/2. Nasazení těchto jedinců v chovu je však minimální, neboť všichni zodpovědní chovatelé si uvědomují, že pouze výborný zdravotní stav chovného jedince dává předpoklad kvalitního a úspěšného potomstva.
Na rozdíl od doby cca před 20 lety se daří odchovávat psy i feny ve standardní výšce, tj. 52 – 56 cm u psů a 50 – 54 cm u fen. Oproti MMO v SRN a Rakousku jsou však naši jedinci lehčí konstituce. Je na poradci chovu, našich posuzovatelích exteriéru a chovatelích, zda se postupně přikloníme k typu, který je v zemi původu, či zda si zachováme náš typ, který se vyznačuje lehčí hlavou celkově jemnější konstitucí. Méně se daří zlepšit barvu oka, která je u převážné části populace (cca. 60%) světle hnědá.
Jak už bylo naznačeno v rozboru jednotlivých linií, výrazně se podařilo zlepšit lovecké vlohy, většina MMO předvádí na zkouškách z výkonu i v myslivecké praxi pevné vystavování, a také pevné nervy nejsou již mezi MMO žádnou výjimkou. Trendu zlepšujícího se výkonu MMO také odpovídají od roku 2002 zavedené přísnější podmínky pro zařazení psa do chovu. Chovatelský řád KDO požaduje pro zařazení psa do chovu absolvování VZ resp. LZ a VP minimálně ve II. ceně.
Co říci na závěr? Malý münsterlandský ohař jako jeden z nejmenších ohařů je plemenem budoucnosti, především pro jeho nenáročnost na „ustájení“ (vzhledem ke své velikosti se hodí i do bytu) a „malou spotřebu“. Odvádí perfektní výkony zejména při lovu pernaté zvěře, zvláště jeho záliba ve vodní práci je obdivuhodná. Při klesajícím počtu drobné zvěře nacházejí stále větší uplatnění také jeho schopnosti při dosledu spárkaté zvěře. Nezbývá, než si přát, aby zastoupení MMO v České republice bylo, podobně jako v okolních státech, srovnatelné s počtem krátkosrstých ohařů a aby si naši „špioni“ zachovali své vynikající charakterové i pracovní vlastnosti a nepodlehli civilizačním tlakům, tj. aby se z nich nestali módní společenští psi, jak se tomu mnohde v Evropě již děje.
Tento článek sepsal Dr.Jiří Tesař, který ho publikoval i na titulní stránce klubu ohařů odkud je tento článek převzat. Zároveň vám zasílám odkaz na klubové stránky.
