Posed

Již jsem seděl při čekané na spoustě posedů. Za ty roky mám své oblíbené. Jsou ale posedy kam nastoupíte poprvé a s místem pro lov se teprve seznamujete. Tam kde jsou okenice pak, okenice zvedáte a jistíte za různé háčky. někde chybí šňůrky takže okenice pro otevření nejdou ani zvednout. Pak musíte imrovizovat. Někdy každé okno podpírá to druhé, a když se pak točí vítr začíná čekanou komplikovat uzavírání jednotlivých okenic. Proto po delším dumání doporučuji jít touto variantou kterou jsem pořešil na svém posedu. jednoduché, praktické! Nic se nevyklápí nahoru jak je zvykem ve většině posedů ani se nic nešoupe do stran. Hlavně tichá manipulovatelnost! Vyřešil jsem Plexi, s uchycením do ok a navrtanou uchytkou. Ukázaná platí takže fotky níže!! Oceníte vyzkoušeno

Lovu Zdar!

Vulpes Vulpes

O Lišce jsme psali již zde:
http://www.myslivecky.cz/2016/01/liska-obecna-vulpes-vulpes.html
Nyní náš oblíbený e-shop začal nabízet trička s motivem lišky.

---

Mazanost této šelmy českých lesů nezná mezí. Tichost, rychlost, mrštnost, výborný čich a hlavně neustálá podezřívavost k terénu a okolí kolem sebe z ní dělají číslo 1 našich hvozdů. Nemá přirozeného nepřítele, kromě 4,5 broku či kule jakékoli ráže. Zbarvení v jakémkoli ročním období je pastvou pro oči a lákadlem nejednoho preparátora.


Ostatně není tomu jinak ani u mne. Propadl jsem vábení této šelmy. Jednu sezonu jsem střelil ve všech různých podobách lovu, ať již na šoulané, naháňkách, čekané přes 20 ks této zvěře.


Vulpes Vulpes je šelma, která má jediného nepřítele a tím jste Vy. Váš lov! Váš um! Vaše mazanost, rychlost, a dobrý vítr. Pokud při lovu Lišky obecné využijete i služeb svého 4-nohého kamaráda, dostává její lov úplně jiný rozměr. Ale ten, kdo z Vás již kopal, mi rozumí.


Tak na následující lov této naší šelmy, již jedině v triku Bad Badger – Vulpes Vulpes !!


http://www.badbadger.cz/trika/myslivecke-tricko-liska/


Tričko můžete objednat, na skladě v průběhu června.


Lovu Zdar!

Rössler

Přátelé, kamarádi při svém pídění se po novinkách v dlouhých zbraních jsem narazil na pro mne méně známého výrobce loveckých zbraní Rakouskou firmu Rössler. Výhradním dovozcem těchto převážně kulových zbraní je firma Kozap z Uherského Brodu. www.kozap.cz  Jelikož neznám nikoho v mém okolí kdo by tuto zbraň užíval můžu jen doporučit odkaz na kterém se dozvíte více o produktech společnosti Rössler. Tyto kvalitní kulovnice si získali za svou krátkou prodejnost na zbrojařském trhu svůj okruh příznivců. Na trhu je zbrojovka teprve deset let. Kvalitou se řadí do průměru avšak cenově jsou velice dostupné. Jejich pořizovací cena se pohybuje kolem 20.000,- Kč.
hlaveň je kována za studena ze speciální hlavňové oceli (Walther Lothar) fixována absorbérem zpětného rázu v pažbě, konstrukce zbraně i hlavně umožňuje výměnu hlavní, délka hlavně 56 cm, Magnum ráže 61 cm
válcový závěr se šesti uzamykacími ozuby pro Titan 6, dvě řady po třech. Titan 3 se třemi uzamykacími ozuby. Závěr se uzamyká do hlavně.
zápalník je předeptnut pomocí zdvojeného vinutí, při otevíracím úhlu 60 stupňů
jednořadý násuvný zásobník na tři rány, Magnum ráže 2 rány. Varianta tzv. naháňkového zásobníku pro 5 ran, resp. Magnum ráže 2 rány.

další technické parametry kulovnice Titan

* vždy zlacená okamžiková jemná spoušť, provedení bez napínáčku přednastaveno na 990g, příp. možný francouzský napínáček s parametry 250g, resp. 1900g * posuvná pojistka v zadní části závěrového systému, třípolohová pojistka pro tzv. okamžikovou spoušť, dvoupolohová pojistka pro spoušť s napínáčkem * muška i hledí výškově, resp. stranově stavitelné s optickými vlákny * hmotnost do 2,9kg, Magnum ráže 3,0kg * délka hlavně 51cm provedení Goiser, 56cm kalibry Standard, Magnum kalibry 61cm * celková délka 103 cm, 108 cm kalibry Standard, Magnum kalibry 113 cm * montáž puškohledu weaver lišta, resp. otočná dvoudílná montáž Prim

nabídka kalibrů

TITAN 3 . . . .222 Rem. * .223 Rem. * 5,6x50 Mag.

TITAN 6 . . . .243 Win. * 6,5x55 Se * 6,5x57 * 6,5x65 * 6,5x68 * 7x64 * .270 Win. * .308 Win. * .30-06 Spr. * 7,62x39 * 8x57 IS * 8x68 S * 9,3x62 * 7mm Rem.Mag. * .300 Win.Mag. * .270 WSM * .300 WSM

Takže pokud někdo máte zkušenost nebo doporučení ozvěte se co a jak.

Malý münsterlandský ohař

Historie a současnost

O německých „jestřábích“ nebo také „ptačích“ psech nalezneme zmínky v historických pramenech již ve středověku. Byli používáni k lovu společně s dravcem – nejčastěji jestřábem. Právě tito psi dali základ chovu dlouhosrstých ohařů v Německu. Ptačí psi nebyli jednotného vzhledu, lišili se nejen zbarvením (nejčastěji byli bílohnědí, někdy i bíločerní nebo hnědí) ale i výškou.

Od poloviny 19. století se z nich postupně vyčleňovali především na obou stranách německo-holandské hranice tzv. „vřesovištní křepeláci“, kteří byli také někde označování jako „špioni“. Vyznačovali se pevným vystavováním, krátkým hledáním v členitém terénu před vůdcem a vynikající dohledávkou především pernaté zvěře. Ve vyšším věku se osvědčovali také jako spolehliví barváři a hlasiči zhaslé zvěře. Společnými znaky těchto psů byla kohoutková výška mezi 45 až 50 cm, silná kostra, „dobré osrstění“ a bílé zbarvení s hnědými plotnami výjimečně běloušovité. 

Na počátku 20. století započali němečtí chovatelé s čistokrevnou plemenitbou. V roce 1900 byla zapsána s pořadovým číslem 1 do chovné knihy první fena Flora III. Na této feně choval vrchní učitel Heitmann z Burgsteinfurtu, její potomci vytvořili tzv. Heitmannův kmen, který dal základ dnešnímu malému münsterlandskému ohaři. Kromě Heitmannova kmenu se na vzniku MMO významně podílel také Dorstenův kmen, který přinesl do chovu MMO především větší výšku (málo přes 50 cm). V třicátých letech 20. století ještě docházelo k určitému přílivu krve německých dlouhosrstých ohařů, čímž se zvětšilo rozšíření hnědých běloušů, kteří se předtím mezi MMO vyskytovali pouze sporadicky.

V Čechách jsou první zmínky o MMO již v roce 1914. V této době v příhraničních Sudetech drželi a chovali tyto malé ohaře především němečtí myslivci. Jejich vrhy byly zapisovány do německé plemenné knihy „Deutschen Jagdhundestammbuch“ (DJStB). Tito němečtí chovatelé spolupracovali i s našimi, ale převážně s rakouskými a německými myslivci a chovateli. Po vzniku samostatné Československé republiky byla v roce 1923 založena Československá myslivecká jednota (ČSMJ), jejíž nedílnou součástí bylo i založení a vedení plemenné knihy československých loveckých psů (člp.). Jejím vedením byl pověřen pan Václav Uher, pozdější spoluzakladatel „Spolku pro německé dlouhosrsté a münsterlandské ohaře“. Zpočátku uplatňovali chovatelé MMO v ČR tzv. „volný chov“, tzn., že jedinci nemuseli mít zkoušky z výkonu ani výstavu a štěňata z jednoho vrhu mohla mít jména různých počátečních písmen. Proto v roce 1935 vznikl především zásluhou pani hraběnky Pavly Kinské z Kostelce nad Orlicí „Spolek pro chov dlouhosrstých a münsterlandských ohařů“. Jeho hlavním cílem bylo dát chovu MMO jednotný ráz.

Mezi stěžejní průkopníky a propagátory chovu MMO v ČR patřil známý chovatel, tehdejší policejní strážmistr, Josef Voda ze Soběslavi, chovatelská stanice „Soběslav“. Jeho první fenka MMO, kterou lze zachytit v naší plemenné knize byla „Bělka vom Moldauherz“ (člp. 679). Tuto fenku získal již v roce 1931 a první vrh mu dala v roce 1934. Tato fena výrazně ovlivnila počátek našeho chovu MMO, byla to v podstatě jedna ze zakladatelek chovu u nás.

V šedesátých letech 20. století dosáhli malí münsterlandští ohaři velké obliby mezi myslivci a jejich počet se nebývale rozšířil. Chov MMO se stal řízeným a přistoupilo se k výrazné selekci standardu a rozvoji vloh typických pro ohaře. Hlavními oblastmi rozšíření MMO bylo okolí Prahy, Českomoravská vysočina a okolí Blanska. Stále více se o toto plemeno začali zajímat myslivci z Moravy a jiných míst naší vlasti. Zasloužilými chovateli a propagátory MMO v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století byli pan Milan Mužík, Florian Matuška a Miroslav Němec.

V současné době je v chovu MMO uplatňována tzv. liniová plemenitba, tj. každá linie vychází ze společného předka (plemeníka). V průběhu uplynulých let postupně vzniklo 7 linií. Vzhledem k malému počtu chovných jedinců v jednotlivých liniích však nelze realizovat čistou liniovou plemenitbu, proto dochází velmi často k připařování jedinců z různých linií. V posledních 15 letech došlo k význačnému přílivu cizí krve do našeho chovu nakrytím našich fen v Rakousku a SRN.

I. linie – jejím zakladatelem je Adar Hartach. Tato linie má v současnosti nejvíce chovných jedinců - 3 chovné psy a 5 chovných fen. Převážná část chovných fen a psů pochází po vynikajícím psu Erik z Malinového vršku, který úspěšně absolvoval všestranné zkoušky, MRK a MKP v ČR a mezinárodní všestranné zkoušky v SRN. Tato linie se vyznačuje klidnou povahou a snazší ovladatelností. Jeden chovný pes má běloušovité zbarvení.

II. linie – tato až do nedávna nejpočetnější linie má zakladatele v chovném psu Asko v. Lohegrund. Můžeme však říci, že všichni její současní představitelé pocházejí po chovném psu Kazan ze Sokolíčka. Je zastoupena 9 chovnými psy a 16 chovnými fenami. Vzhledem k velkému zastoupení jedinců této linie v 2. a 3. generaci u velké části populace chovných jedinců je předpoklad, že se počet chovných jedinců 2. linie opět zvýší. Tato linie se vyznačuje především bohatým osrstěním, temperamentní povahou a ostrostí.  

III. linie se rozplynula, protože nemá pokračovatele mezi chovnými psy. Představoval ji Kazan Blanzek vzešlý z krytí naší feny psem Astorem v. Rössener Jagen (bývalá NDR). Přesto najdeme ještě mnoho současných chovných jedinců, kteří mají ve 3. nebo 4. generaci  Gerona z Waldeka, posledního v chovu úspěšně nasazeného plemeníka této chovné linie.

IV. linie je odvozena od Fedora v. Hubertus Bründl, psa importovaného z Rakouska začátkem osmdesátých let minulého století. Tento chovný pes přispěl význačnou měrou k upevnění vystavování a dalších pracovních vlastností v našem chovu. Potomci tohoto psa vykazovali však méně bohaté osrstění a menší ostrost. V současné době má tato linie pouze 2 chovné psy a 3 chovné feny. Představitelkou této linie je CACIT Hera z Knížecího lesa - Klubový vítěz  roku 2000 a vítězka MVZ MMO 2000. Bohužel ani v Rakousku už tato krevní linie není zastoupena mezi chovnými psy, a tak její budoucnost je nejistá.

V. linii tvoří potomci chovného psa Astora v. Banzgau (SRN). Tato linie nemá v současnosti žádné zastoupení mezi chovnými jedinci. Pokud nebude nalezen vhodný představitel této krve v zahraničí dojde podobně jako u III. linie k jejímu zániku. Byla by to velká škoda, protože především tato krev přinesla do našeho chovu výrazné zlepšení výkonu, pevné nervy a snadnou cvičitelnost.

Teprve v nedávné době byla založena VI. linie, která je založena na krvi rakouského chovného psa  Cort v. Gipsbachl. Tato linie se vyznačuje větším počtem chovných psů 9 než je počet chovných fen 8. Jedinci této linie vykazují velmi dobrý exteriér (především potomci po Dirkovi a interšampiónce Drině z Florianova dvora). Z této linie se rovněž rekrutují poslední dva vítězové KS MVZ MMO – Asko z Rasetova dvora (2002) a Mark Buremi (2003). Nezbývá než doufat, že v budoucnu bude tato krevní linie také více rozšířena mezi fenami, aby prokázala svoji životaschopnost.

Ve stejné době jako předchozí linie vznikla také VII. linie, která je založena na krvi  Heiko v. Ottenstein Tato linie prožívá v současnosti bouřlivý rozvoj. Je zastoupena 9 chovnými psy a 17 chovnými fenami. O výrazný vzestup počtu chovných jedinců v této linii se zasloužil chovný pes Eros v.d. Mooshex, který s úspěchem absolvoval MRK a MKP. Na základě těchto výsledků byl v uplynulých 2 letech intenzivně využíván v chovu a v současnosti se již prosazují jeho potomci. Tato linie se vyznačuje velmi výrazným výkonem. Jedinci z této linie však potřebují zkušené cvičitele s „pevnou rukou“, protože se vyznačují obrovskou loveckou náruživostí a také se u nich silněji projevuje vůdcovská povaha, která někdy hraničí až s agresivitou.  

VI. i VII. linii je možno rozšířit dalším vhodným nakrytím našich fen v Rakousku nebo SRN. Je však nutno brát v úvahu výše uvedené skutečnosti a hledat pouze špičkové plemeníky, kteří budou pro náš chov opravdu přínosem.

MMO z našich chovů jsou plně srovnatelní s malými münsterlandy v SRN nebo Rakousku. Nejlépe o tom svědčí výsledky našich zástupců jak na zkouškách výkonu v ČR, tak i na mezinárodních všestranných zkouškách určených výhradně pro MMO, které se konají střídavě v ČR, SRN a Rakousku.

Z hlediska exteriéru můžeme špičku našich MMO každoročně shlédnout na Klubové výstavě, která se koná vždy v květnu v Praze. Až při spatření 20 – 25 MMO pohromadě si návštěvník výstavy může udělat nezkreslený dojem o exteriéru našich malých münsterlandů. Škoda, že se této výstavy také nezúčastňují zahraniční vystavovatelé, aby bylo možno srovnat naše psy se zahraničními chovy.

Široká základna chovných jedinců jak v SRN tak i v  Rakousku  umožňuje našim chovatelům čas od času „osvěžit“ náš chov novou krví, případně oživit určitou krevní linii, která v ČR nemá dostatečný počet jedinců. Tato mezinárodní spolupráce dává záruku, že se chov MMO v ČR nemůže dostat do situace, kdy z důvodu nedostatečného počtu vhodných chovných psů dojde k příliš úzké příbuzenské plemenitbě a postupné degeneraci našich malých münsterlandů.

Samozřejmě, že také chov MMO není prost problémů. V minulých deseti letech byla pro zařazení do chovu stanovena podmínka vyšetření na dysplazii kyčelních kloubů s nálezem 0/0 nebo nejvýš 1/1. Již dva roky mohou být do chovu zařazeni i jedinci s nálezem 2/2. Nasazení těchto jedinců v chovu je však minimální, neboť všichni zodpovědní chovatelé si uvědomují, že pouze výborný zdravotní stav chovného jedince dává předpoklad kvalitního a úspěšného potomstva. 

Na rozdíl od doby cca před 20 lety se daří odchovávat psy i feny ve standardní výšce, tj. 52 – 56 cm u psů a 50 – 54 cm u fen. Oproti MMO v SRN a Rakousku jsou však naši jedinci lehčí konstituce. Je na poradci chovu, našich posuzovatelích exteriéru a chovatelích, zda se postupně přikloníme k typu, který je v zemi původu, či zda si zachováme náš typ, který se vyznačuje lehčí hlavou  celkově jemnější konstitucí. Méně se daří zlepšit barvu oka, která je u převážné části populace (cca. 60%) světle hnědá.

Jak už bylo naznačeno v rozboru jednotlivých linií, výrazně se podařilo zlepšit lovecké vlohy, většina MMO předvádí na zkouškách z výkonu i v myslivecké praxi pevné vystavování, a také pevné nervy nejsou již mezi MMO žádnou výjimkou. Trendu zlepšujícího se výkonu MMO také odpovídají od roku 2002 zavedené přísnější podmínky pro zařazení psa do chovu. Chovatelský řád KDO požaduje pro zařazení psa do chovu absolvování VZ resp. LZ a VP minimálně ve II. ceně. 

Co říci na závěr? Malý münsterlandský ohař jako jeden z nejmenších ohařů je plemenem budoucnosti, především pro jeho nenáročnost na „ustájení“ (vzhledem ke své velikosti se hodí i do bytu) a „malou spotřebu“. Odvádí perfektní výkony zejména při lovu pernaté zvěře, zvláště jeho záliba ve vodní práci je obdivuhodná. Při klesajícím počtu drobné zvěře nacházejí stále větší uplatnění také jeho schopnosti při dosledu spárkaté zvěře. Nezbývá, než si přát, aby zastoupení MMO v České republice bylo, podobně jako v okolních státech, srovnatelné s počtem krátkosrstých ohařů a aby si naši „špioni“ zachovali své vynikající charakterové i pracovní vlastnosti a nepodlehli civilizačním tlakům, tj. aby se z nich nestali módní společenští psi, jak se tomu mnohde v Evropě již děje.

Tento článek sepsal Dr.Jiří Tesař, který ho publikoval i na titulní stránce klubu ohařů odkud je tento článek převzat. Zároveň vám zasílám odkaz na klubové stránky.

Velký münsterlandský ohař

Systematický chov velkého münsterlandského ohaře začal koncem 19. století. Svaz pro čistokrevný chov dlouhosrstých černobílých münsterlandských ohařů byl založen v roce 1919. V roce 1922 byl založen řízený chov a plemenná kniha a založen „Svaz chovatelů velkého münsterlandského ohaře".
Velký münsterlandský ohař má ušlechtilou protáhlou hlavu s mírným stopem, co nejtmavší oči, výše nasazené, přilehlé uši s delším osrstěním, hřbet je krátký a rovný, končetiny jsou dobře osvalené. Výška se pohybuje v rozmezí 58 - 63 cm u feny a 60 - 65 cm u psa, váha přibližně 30 kg. Srst je dlouhá, hustá a hladká. Zbarvení je vždy černobílé s většími černými plotnami nebo drobnými skvrnkami nebo černý bělouš vždy s černou hlavou. Srst vyžaduje běžnou péči s pročesáváním.
Velký münsterlandský ohař je silný a svalnatý lovecký pes ušlechtilého zjevu a značné inteligence, pracovitý a náruživý, neúnavný, při práci hlasitý. Je přiměřeně ostrý, avšak snadno ovladatelný a cvičitelný, k pánovi a rodině přátelský a vyrovnaný. Je temperamentní a živý, ale při dobrém vedení je milým a příjemným společníkem a strážcem. Potřebuje dostatek pohybu a pracovního využití.

Maďarský ohař drsnosrstý - Viszla

Typický evropský ohař, navazující na "žluté turecké psy", zmiňované na území dnešního Maďarska už v době raného středověku. Z 15. století se dochoval první podrobnější popis psa, odpovídající dnešní vizsle. Ovšem skutečné plemeno se z ní vytvořilo až počátkem 20. století za přikřížení německých krátkosrstých ohařů, výmarských ohařů, pointrů a možná i chrtů. Cílevědomý chov začal v roce 1920, v roce 1936 byl maďarský ohař uznán FCI jako samostatné plemeno.

Popis: Středně velký, mimořádně ušlechtilý ohař s typickou krátkou, žemlově zbarvenou srstí. Hlava suchá, ušlechtilá, dobrých proporcí, s mírným stopem. Oči oválné, v barvě ladící s barvou srsti. Uši středně dlouhé, poněkud vzadu a středně vysoko nasazené, ploše přiléhající k lícím, tvaru zakulaceného V. Krk středně dlouhý, mírně klenutý, dobře osvalený, bez rušivého laloku nebo vrásek. Tělo silné, dobrých proporcí, mírně obdélníkové, s výrazným kohoutkem. Hřbet rovný, hrudní koš středně široký, dosahující až k loktům. Končetiny rovné, silných kostí, pánevní dobře osvalené. Ocas relativně nízko nasazený, středně silný, někde se ještě kupíruje. Pokud není krácen, dosahuje až k hlezennímu kloubu a je rovný, případně lehce šavlovitě zahnutý. Při pohybu je nesen do úrovně hřbetu. Pohyb pružný a elegantní prostorný klus. Srst: tvrdá, drsná, přiléhavá krycí srst dlouhá 2 - 4 cm, s hustou podsadou. Zbarvení: Různé odstíny žemlové barvy. Červené, hnědavé nebo vybledlé barevné tóny jsou nežádoucí. Ušní mohou být o něco tmavší.

Charakteristika: Pes jemného a ušlechtilého vzezření i chování, přitom silný a temperamentní. Má vynikající lovecké vlastnosti: skvělý nos, pevné vystavování, spolehlivé aportování, živá, přátelská, vyrovnaná, lehce cvičitelný. Snadno navazovat kontakt s vůdcem patří k jeho základním vlastnostem.

Zvláštní nároky: Vyžaduje citlivé a jemné zacházení, nesnáší hrubost. Potřebuje dost pohybu.

Užití: Všestranný lovecký pes pro lov v poli, na vodě i v lese, projevuje výrazný smysl pro stopu, pevné vystavování, aportování. Dobře zvládá práci v obtížném terénu i extrémní počasí Pro svou bezproblémovou povahu a přizpůsobivost je vhodný i jako společník, i pro držení v bytě.

Výskyt: V poslední době u nás velmi oblíbené, téměř módní plemeno, z ohařů zřejmě nejčastěji chované i jako společník.

Možná záměna: Od většiny ostatních hladkosrstých ohařů se liší typickou zlatou barvou a jemnější tělesnou stavbou.

pes: 22 - 30 kg, 56 - 61 cm (s možnou odchylkou 1 - 4 cm)
fena: 22 - 30 kg, 52 - 57 cm (s možnou odchylkou 1 - 4 cm) 

Nikon

Přátelé, kamarádi, dalším výrazným hráčem v oblasti zobrazovací techniky fotoaparátů puškohledů dálkoměrů a dalekohledů je japonská společnost Nikon. Již řadu let má na území České Republiky své zastoupení což je pro některé váhavé zákazníky důlěžitá informace k tomu, že jejich produkt bude v případě poruchy bezproblémově opraven, dle obchodního zákoníku ČR. Ti z Vás, kteří již mají zkušenosti s reklamací jakéhokoli zboží mimo země EU vědí své. Nikon si svou masivní marketingovou kampaní v poslední doby našel své pevné místo i mezi myslivci a fandy focení zvěře či ptactva. Jakožto lídr v oblasti fototechniky se samozřejmě její gro produktu točí hlavně kolem fotoaparátů, ale zanedbatelnou skupinou není ani portfolio produktů, které využívají myslivci.      Velice oblíbené jsou jako příslušenství k lovu prodávané dálkoměry modelové řady LRF PROSTAF 5, určený speciálně pro lov, stejně tak jako modelová řada Forestry Pro, který je určen lesníkům a hajným pro lepší monitoring vzrostlých stromů, určených k těžbě. Lesník v danou chvíli přesně ví kolik strom měří. Nabídku poté završuje nejvyšší model Laser 1200 což je vysoce výkonný dálkoměr s různými typy vyhodnocení, měřící až na dálku 1100 m.

Samostatnou kapitolu poté tvoří puškohledy, s pestrou nabídkou modelových řad v různých cenových kategoriích. Asi nemá cenu vypisovat veškeré dostupné a nabízené modely kterými Nikon zaplavuje trh, vše naleznete pohromadě pokud navštívíte stránky www.nikon.cz

V pestré nabídce produktů se mihne i pár modelů kolimátorů, ale je to spíše okrajová záležitost. V neposlední řadě poté naleznete široký záběr u dalekohledů. Kvlaita čoček jejich zpracování a kompozice do těl dává těmto produktů výbornou zobrazovací kvalitu. Výhodou společnosti Nikon je široký rozsah v cenové nabídce od cca 2.000 až po 20.000 ve  které nalezente přes 15 modelů.  Pokud máte zkušenost a jste uživateli této značky a jste spokojeni, jen dobře. Osobně dávám přednost jiným značkám jelikož se stále u Nikonu nemohu zbavit dojmu, že je pro ně  výroba puškohledů přeci jen okrajová záležitost.  Binokuláry a monoskopy jsou v samostatné kapitole pozorovací techniky, jak zvěře a ptactva, tak sportovní střelby při střelbě. Pokud tento koníček již praktikujete určitě mi dáte za pravdu. Takže všem kteří vlastní nějaký výrobek od značky Nikon přeji, ať slouží.

Lovu Zdar!

Leica

Leica

Přátelé, kamarádi rád bych Vám představil dalšího lídra nejen v oblasti dalekohledů a puškohledů ale i v oblasti fotografování. Jedná se o Německou společnost Leica.
Leica nebo Leica Camera je obchodní značka přední německé optické společnosti, která navrhuje a vyvíjí fotoaparáty od roku 1913, sériově je vyrábí od roku 1925. Sídlo společnosti je ve Wetzlaru. Společnost Leica, dříve Ernst Leitz GmbH, se v současné době dělí na tři společnosti: Leica Camera AG, která vyrábí fotoaparáty, Leica Geosystems AG, která vyrábí geodetické přístroje a Leica Microsystems GmbH, která vyrábí mikroskopy. Slovo Leica vzniklo ze spojení Leitz Camera. Společnost FOTOTRADE s.r.o. je od svého založení v dubnu roku 2009 výhradním zastoupením pro ČR a SR optických produktů společnosti Leica Camera AG, tzn. fotoaparátů, objektivů a sportovní optiky.
Vysoká kvalita = vysoká cena, což u Leica platí skoro ve všech případech a asi i u všech produktových skupin od fotoaparátů přeš dalekohledy až po puškohledy. Dát za dalekohled 58.000,- Kč a pak si ho zapomenout na posedu.... no nevim. Každopádně je to kvalita a za tu se prostě platí.Ne ve všech případech je tomu však pravidlem, ale v případě Leica dalekohledů to platí.  Právě takový Dalekohled LEICA ULTRAVID 12x50 HD přináší 12 násobné zvětšení, čím umožňuje pozorování i těch nejmenších detailů na velké vzdálenosti. Navíc toho tento vysoce výkonný dalekohled překvapuje minimální zaostřitelnou vzdáleností 3,2 m. Leica Ultravid HD 50 – dalekohledy pro libovolné světelné podmínky i do soumraku.

Vnější čočky jsou navíc vybavené systémem AquaDuraTM. Ten je Aquafobní a usnadňuje tak čištění skel a zabraňuje usazování kapek. Díky všem těmto věcem má dalekohled brilantní obraz a může být používán i za velmi špatných světelných podmínek a nepříznivém počasí.
Dokonce ani extrémně chladné počasí nedokáže delekohledy Leica Ultravid zastavit před doručením impozantního obrazu. Nový ostřící mechanizmus využíva teflónové deštičky s minimem lubrikantu a díky tomu dalekohled vydrží teplotu až -25° C. Celé tělo je vodotěsné do hloubky  až 5m.
Dalekohledy Ultravid 50 dosahují takových hodnot kontrastu a jasu obrazu, kterých bylo dosud jen stěží možné dosáhnout i při použití objektivů s větším průměrem. Všechny modely 50 jsou nabízeny s pogumovaným povrchem v černé barvě.
Puškohledy Leica Magnus jsou vyráběny v Německu podle těch nejpřísnějších kritérií, kde je důraz kladen především na kvalitu a nekompromisní výkon. Modely Magnus nabízí extrémně ostrý obraz a výjmečný kontrast.
Na lovu je čas velice důležitá veličina.  Čas navíc se vždy hodí a Leica MAGNUS 2,4-16x56 vám ho poskytne. Tenhle model je přímo ztělesněním přesného puškohledu a je určen pro myslivce, který vyždajú od optiky maximum. Šošovky o šířce 56 mm spolu s vysoce výkonní vstupní pupilou a průpostnost světla až 92% jsou zárukou toho nejlepšího možného zamíření i za velice špatných světelných podmínek.
Díky 16 násobnímu zoomu je model Leica MAGNUS 2,4-16x56 vhodný na střelbu na dlouhé vzdálenosti.
Leica opět překvapuje svým precizním zpracováním i u tohoto kompaktního puškohledu. Samozřejmostí je vodotěsnost puškohledu do 4 metrů a plnění dusíkem, které zabraňuje zamlžení.
Použitá patentovaná povrchová úprava AquaDura zaručuje bezstopé odstranění vody a špíny z povrchu čoček. Možnost dipotrické kompenzace v rozmezí –4/+3 dpt.
Přednosti Leica Magnus:
- klasický puškohled pro stacionární lov
- ideální na střelbu na velké vzdálenosti
- šošovky s unikárním průměrem 56 mm
- vynikající přenos světla - až 92%
- velká vstupní pupila při nízkém a středním zvětšení
- zvětšení 2,4 - 16 x –16
- velice ostrý záměrný bod, který redukuje nadměrné osvícení

Z uvedeného bohužel žádný vybraný produkt nevlastním a nemohu doporučit z vlastní z kušenosti. Ani v mém okolí není nikdo kdo by puškohledy či dalekohledy používal. Vím jen to, že kvalita si vždy najde cestu k těm které osloví, proto se nebojím, že v budoucnu na takového myslivce narazím

Kulový dvoják 8x57 JS

Přátelé, kamarádi, myslivci, nespočet z nás si přicházejícím létem udělalo radost a z tajných fondů, na které naše polovičky nevidí zakoupilo nějakou tu optimální zbraň v optimální ráži. Někdo preferuje kulobrok ze zvyku, někdo menší ráži nekdo větší jiný zase lehčí provedení polopažbu či celopažbu prostě každému co jest po chuti. U loveckých zbraní je to u každého myslivce jiné. Rytiny a jejich zdobnost jsou potom součástí vkusu a tradice různých lokalit ve kterých zbraň vzniká.

Od kolegy Petra jsem obdržel několik krásných fotek současné rytecké práce u kulového dvojáku v ráži 8x57JS. Vzhledem k tomu, že i já jsem držitelem této ráže rád bych se s Vámi o pěknou ryteckou práci podělil. U kulového dvojáku je to pak radost dvojnásobná.

Vřeštíme a vábíme

Přátelé, kamarádi, myslivci v posledních měsících se mi podařilo ulovit několik lišek, což by nebylo asi nic zajímavého, kdybych k tomu zásadně nepoužil vábničky.

Vábím stále, Vábím rád aneb jak liška přijde i na kilometrovou vzdálenost.....

Obecně vzato, vábení je dlouhá tradice, která se předává z generace na generaci. Vábí se snad všechna zvěř. Ale pozor musí se to umět! V minulosti mne děda učil vábit na obyčejnou trávu, kterou utrhl pod posedem. Každý z nás používá léty ověřené metody vábení a druhy vábniček. Ne, že bych jich také pár nezdědil, ale přšlo mi nějak nachuť vábit novými předladěnými vábničkami přímo od značky Nordik predator.

Po několika zhlédnutí na youtube jsem měl jak zvukovou, tak naučnou formu naposlouchanou a viděl jsem i ve střižených videích jak na vábničky reaguje zvěř. Ve vábení se zaměřuji hlavně na lišky, kterých je u nás nemálo a jsou celoročně poměrně hojně vidět. Mezi ty, kteří vábit umí se řadí Kirstofer Calusen, kdo nezná ať mrkne na http://kristofferclausen.com/ 

Tenhle borec ne jenom, že lišky vábí, loví, ale dokonce je i v lesích Norska a Finska rovnou vaří a jí.

To ale není můj případ, oslím můstkem se chci vrátit zpátky k vábení. Vábení je věda a proto se ještě jednou rád zmíním o předladěných vábníčkách firmy Nordik Predator. Jsou lehké, předladěné, některé v několika stupních intenzity. Na jedné je možné posunutím kroužku nastavit myškovačku, zaješí vřeštidlo, či nářek srny. Na druhé pak ptačí nářek, křičícího drozda a jiné druhy poraněné pernaté . Hraboše a jiné. Fungují skvěle, z vlastní zkušenosti. Vábnička ptačí nářek pokud je liška na lovu a správným vábením lišku zaujmete již ji neztratíte je ochotna na 0,5 ks otočit smer své cesty a jít Vám naproti. Nebo se náhle oklikou otočí a po nějaké době se vyhopune přímo před Vámi. Po Vábení na Nordik Predator buďte stále připraveni ke střelbě je velice pravděpodobné že liška je velmi blízko a vy ji ještě nevidíte. A to píši z vlastní zkušenosti.

U přiložených fotek se mi první lišku, kterou jsem přenechal pro Bena podařilo lišku přivábit cca na 400m a trvalo mi skoro hodinu, než přišla na loveckou vzdálenost. U té druhé lov sám o sobě trval cca 3 hodiny, kdy liška reagovala pouze na myši úspěšně lovila a se západem slunce zareagovala na vábničku představující ptačí nářek. Opět si šla pro vítr a několikrát změnila svou cestu. Abych ji po 3 hodinách krásného vábení úspěšně ulovil. O to krásnější zážitek byl jelikož jsem ji celou dobu viděl velmi dobře jak se chová a mění svou cestu jelikož byla louka posekána.

Všem, kteří ještě nezačli vřele doporučuji, s Nordik Predator neuděláte chybu a výsledek se dostaví velice rychle.

Lovu zdar!

Meopta

Meopta - Lepší pohled na svět, stojí v názvu Přerovské firmy, která v denšní době zaměstnává přes 2200 lidí a její závod se rozprostírá na ploše 135m čtverečních. Základy byly položeny již v roce 1933 založením podniku Optikotechna. Ale nerad bych Vám zde dával nějaké přednášky z historie, ten kdo se bude chtít seznámit s historií Meopty pročte si ji na jejich stránkách www.meopta.cz je ale určitě potřeba zmíňit, že se Meoptě povedlo jako jedné z mála Českých firem expandovat do USA založit pobočku a otevřít se tak Americkému trhu, zbrojnímu průmyslu a trhu se zobracovacími přístroji.

Nic naplat Meopta byla jasnou volbou i pro mne. Před pár lety mne okolnosti donutily zakoupit novou kulovnici. Čím ji osadit? Nabídek dnešních prodejců je bezpočet. Co není na skladě ihned je k dostání do druhého dne nebo do dnů tří. Každopádně nečekáte, pokud jsi nevyberete opravdu nějakou pecku na kterou čeká půlka Evropy :-) ano i to se u některých modelů, stává.
Jelikož jsem před zhruba rokem a půl řešil nákup nové kulovnice, musel jsem automaticky přemýšlet o nákupu puškohledu volba padla na Meoptu, ne automaticky ale formou přirozeného výběru jsem pochopitelně postupoval od cenově nedosažitelného puškohledu Swarovski kde se ceny u jednotlivých typů pohybují bezproblémově kolem 50 tis Kč, přes, Zeiss, kde jsou parametry taky výborné a cenově vychází lépe ale opět model od modelu, značky Leopold, a Nikon mi posléze prodávající nenabízel a tudíž jsem neměl v danou chvíli potřebu se na tyto značky zaměřovat.

Pochopitelně jako každý jsem byl limitován finančními prostředky, které s již s pořízením kulovnice neshodovaly s původní myšlenkou prvotní investice. Asi po 25 minutové debatě a zkoušení padla volba na model 3 -12x56 RD se světelným bodem a s možností dle světelných podmínek s různými stupni nastavení světelného bodu.  Předchoí puškohled, který jsem používal takovouto možnost nenabízel.  Tuto funkci využijete skoro pokaždé kdy zadáte záměrnou a velice rychle díky této funkci určíte komoru skoro za každého počasí. Červený bod je výborně vidět za šera či tmy s jasnou intentztou svítivostí. Řekl bych že bod číslo 7 na stupnici svítivosti je již na puškohledu zbytečný. Svítí totiž tak jasně a ostře až začíná osvětlovat i záměrný kříž skoro až k samému okraji optiky.  Za jasného počasí je zbytečné světelným bodem svítit jelikož optika výborně kreslí, pokud by jste chtěli ale bod rozsvítit červený bod v protislunci vidět nebude. Výměna baterie je poměrně jednoduchá plochá kulatá baterka je zapuštěna v regulačním kolečku optiky a poměrně jednoduše jde měnit. Doposud jsem baterku neměnil neměl jsem důvod není vybitá. Vydržela i velikou změnu teplot v předchozích zimách.  Optika je lehká, a při průhledu a zaměření padne do oka J někteří používají nástavce jelikož jsou zvyklí na kontakt s puškohledem a lepší světelnosti, avšak já nástavec na optiku nepoužívám. Redukční kolečko je poměrně lehce dostupné. Kryt redukčního kolečka je na poměrně široký závit a tudíž výborně zabraňuje propustnosti vody a nečistot.

Při průhledu optikou jsem po roce a půl skoro dvou letech nezaregistorval optické vady na sklech a čočkách ani žádnou formu aberace, ukotvení  skel v optice se jeví zatím jako pevné a dobré. Prašnost v puškohledu se zatím neprojevila.  Barevné provedení tohoto puškohledu je jako u většiny v barvě černé matné. Nelze tudíž mé strany tomuto objektivu vůbec nic vytknout. Snad jen jedna malá drobnost by se vytknout dala, krytka optiky je gumová a při chůzi má tendenci po optice klouzat až se přehoupne přes kraj puškohledu a vy přední krytku ztratíte. Ale to je drobnost.  Cena pořizovaného kusu byla jestli si ještě dobře pamatuji v termín pořízení cca 18.000Kč což také zrovna není málo, ale zmiňovaných 50 tis od Swarovského to není tudíž mi ještě zbylo na náboje.
Z vlastní zkušenosti mohu tedy tento puškohled doporučit.

Na stránkách www.meopta.cz nakonec naleznete veškeré modely a novinky, které si pro Vás tato společnost připravila. Při výběru nového puškohledu je dobré seznámit se s s funkčností a nabídkou jednotlivých modelů tak dát na doporučení kolegů či sostatních, kteří s danou optikou mají již svou zkušenost.

Brokovnice

Brokové zbraně  -  dlouhé zbraně s hladkým vývrtem určené ke střelbě hromadnou střelou v našich končinách většinou v následujících provedeních:

- s lůzkovým závěrem a sklopnými hlavněmi- jednohlavňové (jednušky), s hlavněmi vedle sebe (dvojky), s hlavněmi nad sebou (kozlice), vícehlavňové (na zvláštní přání)
- samonabíjecí - opakovací - s pohyblivým předpažbím, s otočným odsuvným závěrem

Brokovnice je zbraň s hladkou vodící částí vývrtu hlavně a je určena pro střelbu hromadnou střelou (broky, posty) nbebo jednotnou střelou (S-Ball, Brenneke, Ideal, sférická střela atd.

 

Základní části brokovnice:

hlaveň, baskule, pažba, předpažbí, příslušenství (kování, botka, úchyty řemenu)

 

Ráže Brokovnice: se označuje uvedením ráže brokové hlavně a délkounábojové komory. - ráže bokové hlavně je číslo udávající počet stejně velkýžch koulí odlitých z jedné anglické libry olovo (453,93g) které projdou lehce suvně vývrtem hlavně , např: 1 libra olova se rozlije např do 12 koulí po ráži 12 do 16 koulí do ráže 16 atd. U menších ráží než je 32 je uveden průměr vývrtu v tisícinách palce např r 36 = 410, Délka nábojové komory brokových hlavní bývá nejčastěji 70 mm U starších zbraní se můžeme setkat i s délkou 65mm, Stále více se však rozšiřuje délka hlavní nábojové komory 76mm magnum ojediněle pak supermagnum. Trošku zbytečné v našich podmínkách. Spojením

rážře brokové hlavně s délkou nábojové komory v mm nebo v palcích je určena ráže brokovnice. např 12x70 nebo 12/70 Pokud vlastníte zbraň z dovozu většinou najdete označení 12GA23/4kde číslo 12 značí ráži písmena GA zkratku anglického výrazu gauge (ráže) a délka nábojové komory je uváděna v palcích. Nejčastější ráže je v současné době12 na dalším místě je pak 20 nejčastěji v provedení nábojové komory s délkou 76mm. Ráže 16 hodně užívaná v minulosti pomalu ustupuje. Doplňkově někteří výrobci nabízejí ráže 28 a 410 pro lov velmi drobné zvěře s ráží menší než 28 a větší než 9mm se nazývají ptáčnice . V USA se na lov divokých husí a divokých krocanů používají i opakovací brokovnice s válcovým odsuvným závěrem ráže 10.

Brokové hlavně a jejich konstrukce

nábojová komora do které je vkládán náboj přechází přechodovým kuželem do vodící části válcového vývrtu, který je hladký a bez dráek, Tloušťka stěny je proměnlivá a směrem k ústí se zmenšuje. Délka brokových hlavní bývá v rozmezí 600 až 800mm. U loveckých brokovnic to bývá 660 až 710mm. Kratší hlavně bývají na kulobrocích, brokovnicích pro střelbu v lese a další zase v brokovnicích pro střelbu v poli. Hlavne u sportovních brokovnic pro střelbu na baterii vývají nejdelší.

Zahrdlení:

Mimoto že vývrt hlavně brokovnice je hladký a bez drážek, má vývrt ještě jednu podstatnou zvláštnost a to, že se válcový vývrt před ústím mění, většinou zužuje v tak zvané zahrdlení - choke - zúžení hlavně -rozdíl průměrů vodící části vývrtu a ústí hlavne s kuželovým náběhem zpravidla  5-10cm před ústím hlavně. Zahrdlení způsobuje urychlení borků a jednak jejich zhuštění směrem ke středu. Dostředný účinek se projevuje menším rozptylem broků v terči, a to tím cíce, čím je zahrdlení větší. Dostředný účinek zahrdlení způsobuje větší zuštění broků ke středu brokového shluku a zvyšuje krytí. V praci se vyšším krytím prodlužuje účinný dostřel. Zahrdlení rovněž slouží ke zpomalení zátky, která tak po opuštění hlavně již nemůže negativně ovlivnit brokový shluk jeho rozhozením. Podle velikosti zúžení vývrtu hlavně rozlišujeme zahrdlení plné, tříčtvtinové, poloviční, čtvrtinové a zlepšený válec, Zvláštní je skeetové zahrdelní, které má tvar protilehlých kuželů.

Následující údaje platí pro ráži 12.

Zahrdlení 0 cylindr -ozn. IIIII vývrt není zahrdlen. Průměr je stejný až k ústí.
Zahrdlení 1/4 improved cylinder -ozn. IIII zahrdlení má průměr menší o 0,25 mm (ráže 12)
Zahrdlení 1/2 half choke -ozn. III menší o 0,5 mm
Zahrdlení 3/4 -ozn. II menší o 0, 75 mm
Zahrdlení 1/1 full choke -ozn. I menší o 1mm říká se mu „plné“
Zahrdlení I* 1,25 - menší o 1, 25 mm - „zesílené plné“

 

Pro ostatní ráže platí tyto koeficienty:

Velikost zahrdlení	IIIII	IIII	III	II	I	I*
Koeficient	0,00		0,0133	0,027	0,0405	0,054	0,0676

U ostatních ráží není zahrdlení v milimetrové velikosti stejné jako u ráže 12 a je přibližně popsáno v tabulce.
Příklad : ráže 12 jmenovitý průměr 18,40 x 0,054 = 0,99 mm
Příklad : ráže 16 jmenovitý přůměr 17,00 x 0,054 = 0,92 mm
Příklad : ráže 20 jmenovitý průměr 16,00 x 0,054 = 0,86 mm

 

U zbraní s plným zahrdlením je třeba použíávat jendnotné střely pouze od renomovaných výrobců, jinak hrozí vydutí hlavně, a někdy je problematické použití brokových nábojů s ocelovými broky. Při použití nábojů s ocelovými broky je třeba pščlivě respektovat doporučení výrobce zbraně. viz článek olovo nebo broky.

 

Mířidla:

u brokovnic tvoří plošina neboli halvňová lišta s muškou. Plošina se vyrábí v různých šířkách najčastěji 6 - 10 mm a je umístěna po celé délce hlavně. Širší lišty se používají na sportovních brokovnicích zláště při střelbě na parkur. Muška má většinou kulovitý tvarnabo tvar ležatého válečku o průměru 2-3mm. Je vyrobena z oceli z alpaky nebo průsvitného plastu. Brokovnice na trapa parkuk mívají další mušku ve středu délky plošiny. V dnešní době přibývá průhledné či barevné provedení mušky. V poslední době se značně používají optická míridla na brokovnice. Jde o kolimátorová mířidla s větším průměrem průhledu bez zvětšení. Zamíření se provádí oběma očima podle zobrazeného červeného bodu na průhledném stínítku kolimátoru.

Brokovnice a její výkon:

většinou jde o poměření borkovnice několika veličinami:

- krytí borkovnice

- zhuštění zásahů ke středu

- pravidelnost krytí

Krytí brokovnice:

zahrdlení brokové hlavně zahušťuje borkový shluk a ovlivňuje hustotu - rozptyl borků v terči. TJ krytí borkovnice. Měří se výstřelem do terče o průměru 75 cmu na vzdálenost 35m. vyjadřuje se v % a informuje nás kolik broků z celkového počtu broků v náboji zasálho terč. Krytí je tedy prostý poměr počtu broků, které zasáhly terč, kupočtu broků v náplní náboje.

krytí v % = počet borků v terči : počet borků v náboji x 100

Údaje o zahrdlení akrytí brokovnice je velmi důležitý, neboť určuje praktické použití zbraně.

Pro lov v pli a na kachny potřebujeme vyšší krytí, neoť střílíme na větší vzdálenosti. S výšším krytím však průměrný střelec má menší pravděpodobnost zásahu, protože borkový shluk má menší púrůměr. Nižší krytí využijeme při lovu v bažantnicích v lese a na kratší vzdálenosti. Nižší krytí vyhovuje slabším střelcům pro lepší zásahy na kratší vzdálenosti. Krytí se také snižuje s rostoucí vzdáleností střelby. např. máme li náboje ráže 12/70 s borkem 3,5mm bude krytí v závisoti na nzdálenosti následující:

vzdálenost v m	35	40	45	50
krytí v %	80	60	50	41
krytí v %	70	55	45	38

krytí je také záveislé na velikosti broků, čím je velikost krytí větší tím je i krytí vyšší a naopak. každých 0,5mm ve velikosti průměru borků ovlivní krytí o 3-5%

Zhuštění zásahu ke středu:

Dalším údajem který se měří je zhuštění zásahů směrem ke středu brokového shluku. Zhuštění zásahů se měří v kruhu (K) o průměru 37,5cm a je stanoveno počtem zásahů v tomto kruhu ku počtu zásahů ve zbývajícím mezikruží (M) kružnice 75 cm

K=K(37,5) : M(75-37,5) x 100

Pravidelnost krytí:

Při posuzování umístění borkové rány v cíli je také důležité, zda nevzniká v obrazci zásahů větší místo nezasažené žádným borkem. Pokud by takové místo vznikalo a bylo by větší než 10x10 nebo 15x15 cm, vznká nebezpečí minutí cíle, i když rána byla dobře umístěna. Posuzování tohoto stavu se nazývá stejnoměrnost nebo pravidelnost krytí a vyhodnocuje se počtem zásahů v jednotlivých kruhových výsečích terče. K tomuto účelu se terč rozděluje na 8 nebo 12 výsečí.

převzato z publikace  (Myslivecké  Střelectví Jiří Hanák)

Irský teriér

Pes musí působit aktivním, živým, pružným a houževnatým dojmem.. Irský teriér je hravý a dokáže si zjednat respekt u ostatních psů, je však také pozoruhodně oddaný, má dobrou povahu a je laskavý k člověku.. FCI-Standard č. 139 / 02. 04. 2001 / GBIrský teriér Irský teriér - Irish Terrier Irský teriér Země původu:Irsko.

DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 13.03.2001.Irský teriér Využití:Všestranný sedlácký pes, rodinný společník, hlídač s naprostým pohrdáním nebezpečím či zraněním, lovecký pes.Irský teriér KLASIFIKACE FCI:Skupina 3 teriéři.Sekce 1 Vysokonozí a středně velcí teriéři. Bez pracovních zkoušek.Irský teriér

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED

Z Irska pocházejí čtyři plemena teriérů, která se dosti značně liší od teriérů na kontinentu či v Anglii. Pes, který je nyní oficiálně nazýván irským teriérem, je pravděpodobně nejstarším z irských plemen teriérů, avšak záznamy jsou tak vzácné, že by bylo značně obtížné tento názor přesvědčivě prokázat. Před rokem 1880 nebyla barva irského teriéra pevně stanovena. Kromě červených jedinců existovali rovněž psi černí s pálením nebo někdy i žíhaní. Na konci 19. století vznikly snahy vyřadit černé psy s pálením a žíhané psy, takže s nástupem 20. století měli již všichni irští teriéři červenou srst. Červeně zbarvený irský teriér se brzy objevil na výstavách v Anglii a ve Spojených státech, kde byl s nadšením přijat. Pověst irského teriéra se dále rozrostla během první světové války, kdy byl uprostřed válečné vřavy používán jako posel, čímž prokázal jak svou inteligenci, tak svou nebojácnost. První klub tohoto plemena byl založen v Dublinu 31. března 1879. Irský teriér se stal prvním představitelem skupiny teriérů, kterého English Kennel Club na konci 19. století uznal jako původní irské plemeno.Irský teriér

CELKOVÝ VZHLED

Pes musí působit aktivním, živým, pružným a houževnatým dojmem. Musí mít dostatek substance, zároveň však nesmí být nemotorný, neboť rychlost, vytrvalost a síla jsou pro něj velmi důležité. Irský teriér nesmí být „tupý“ ani „těžký“, nýbrž by měl být stavěn na „liniích rychlosti“, představujících elegantní „sportovní typ“.Irský teriér

CHOVÁNÍ / TEMPERAMENT

Irský teriér je hravý a dokáže si zjednat respekt u ostatních psů, je však také pozoruhodně oddaný, má dobrou povahu a je laskavý k člověku. Je-li však napaden, projeví odvahu lva a bude bojovat až do úplného konce.Irský teriér si nezaslouží svou pověst, že se často pouští do potyček s jinými psy, a to dokonce někdy i ve výstavním kruhu. Vyžadují-li to okolnosti, dokáže být irský teriér krutý a nelítostný, avšak je to laskavý společník, kterého lze snadno vycvičit. Je přesně takový, jak byl kdysi popsán: „strážce chudáka, přítel sedláka a miláček gentlemana“.Irský teriér

HLAVA:Dlouhá, bez vrásek a záhybů.

LEBEČNÍ PARTIE:Mozkovna: Plochá a mezi ušima dosti úzká; směrem k očím se mírně zužuje.Stop: Z jiného pohledu než z profilu sotva viditelný.

OBLIČEJOVÁ PARTIE:Nosní houba: Musí být černá.Pysky: Měly by být dobře přilehlé a na vnější straně téměř černé.Čelisti: Musí být silné a svalnaté, jejich délka musí umožňovat dobré uchopení.Zuby: Měly by být silné, rovnoměrné, bez zánětů; vrcholky horních řezáků mírně překrývají dolní.Líce: Nepříliš plné. Pod očima by se měly mírně „ztrácet“, aby neměly vzhled chrta.Oči: Měly by být tmavé, malé, nevystouplé a plné života, s ohnivým a inteligentním výrazem. Žluté nebo světlé oko je nanejvýš nežádoucí.Uši: Malé, ve tvaru písmene V, přiměřeně silné (tlusté), správně nasazené na hlavě a překlopené dopředu těsně k lícím. Horní linie ohybu ucha by měla být zřetelně nad úrovní hlavy. Ucho visící po straně hlavy, jako např. u ohaře, není pro irského teriéra charakteristické. Polovztyčené ucho je ještě méně žádoucí. Srst na uších by měla být krátká a tmavší, než je barva srsti na těle.Irský teriér

KRK:Měl by být dosti dlouhý a postupně se rozšiřující k plecím, správně nesený, kůže bez laloku. Po obou stranách krku bývá mírné zvlnění, které dosahuje téměř k základně ucha.Irský teriér

TRUP:Měl by být symetrický, ani příliš dlouhý, ani příliš krátký.Hřbet: Měl by být silný a rovný, bez známek ochablosti za plecemi.Bedra: Svalnatá a velmi mírně klenutá. Fena může být v bedrech mírně delší než pes.Hrudník: Hluboký a osvalený, ne však plný či široký. Žebra dosti pružná, spíše hluboká než oblá, náležitě uložená vzad.Irský teriér

OCAS:Měl by být nasazen poměrně vysoko, nesen čile, avšak ne nad hřbetem ani zatočený. Měl by být patřičně silný a plný a dosti dlouhý. Ocas se obvykle kupíruje tak, že dvě třetiny původní délky zůstávají. Ocas je hustě porostlý hrubou srstí, která není roztřepená ani netvoří třásně (praporce). V zemích, kde je kupírování zakázáno zákonem, je povolen jen přirozený (nekupírovaný) ocas.Irský teriér

KONČETINY:Oba páry končetin by se měly pohybovat přímo dopředu.Irský teriér Hrudní končetiny:Plece: Musí být jemné, dlouhé a šikmo uložené.Lokty: Pohybují se volně po stranách.Předloktí: Středně dlouhé, dokonale rovné, s řádně vyvinutými kostmi a svaly.Nadprstí: Krátká a rovná, téměř neznatelná.Irský teriér Pánevní končetiny:Měly by být silné a svalnaté.Stehna: Mocná.Kolena: Středně zaúhlená.Hlezna: Nízko u země.Tlapy: Měly by být silné, středně okrouhlé a přiměřeně malé; prsty klenuté, nevytočené, ani vtočené. Nejvíce žádoucí jsou černé drápy. Polštářky zdravé a nerozpraskané, bez rohovitých výrůstků.Irský teriér

CHODY/POHYB:Hrudní i pánevní končetiny jsou vedeny přímo vpřed a rovnoběžně, lokty se pohybují souběžně s osou těla, po stranách volně; kolenní klouby nejsou vytočené, ani vtočené.Irský teriér

OSRSTĚNÍ Irský teriér Srst:Měla by být hustá a drátovitá, jakoby rozlámaná, avšak stále ploše přiléhající. Jednotlivé chlupy rostou tak hustě a blízko u sebe, že když je rozhrneme prsty, není vidět kůže. Srst není měkká, ani hedvábná, a není tak dlouhá, aby zakrývala obrys těla, zejména u pánevních končetin. Srst není zvlněná, ani kudrnatá. Srst na obličejové části je stejná jako na těle, ale krátká (zhruba 7 mm), téměř hladká a rovná. Mírný vous tvoří jedinou dlouhou srst (dlouhou pouze ve srovnání se zbývající srstí), která je přípustná a také charakteristická. „Kozí bradka“ naznačuje, že osrstěním prostupuje hedvábná a celkově špatná srst.Běhy: Nohy jsou bez praporců a jsou stejně jako hlava porostlé tvrdou srstí, jež je kvalitou stejná jako na ostatním těle, avšak není tak dlouhá.Irský teriér Barva:Měla by být jednotná, nejvíce preferovaná je jasně červená, červeno-pšeničná nebo žlutočervená. Na hrudníku někdy bílá skvrna. Malé množství bílé se často objevuje u všech jednobarevných plemen.Irský teriér

VELIKOST:Výška v kohoutku: Zhruba 45,5 cm.Irský teriér
HMOTNOST:Psi: 12,25 kg.Feny: 11,4 kg.Irský teriér
VADY:Jakákoliv odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru k jejímu stupni závažnosti.Irský teriér
DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY:Nosní houba: Jiné zbarvení nosu než černé.Čelisti: Výrazný podkus nebo předkus.Barva: Jakákoliv jiná barva než červená, žlutočervená a pšeničná. Malá bílá skvrna na hrudi je povolena jako u ostatních jednobarevných plemen.Tlapy: Rohovité výrůstky nebo praskliny na polštářkách.Irský teriér Poznámka:Psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.

Daněk evropský

Rozšíření

Daněk evropský (Dama dama L., 1758) z čeledi jelenovití (Cervidae) s lopatovitými parohy je nejúhlednějším evropským jelenem, podobný svým zbarvením jelenu sikovi.

Daněk pochází z oblastí Středomoří a Malé Asie. První zmínky o jeho výskytu v českých zemích jsou z počátku 16. století. Byl chován až do konce 19. století v oborách. V té době byl vypuštěn do mnoha volných honbišť, kde se nachází dosud.

Popis

Kohoutková výška u samců se pohybuje mezi 85 až 90 cm. Dosahují délky 130 až 170 cm (bez kelky), ocas pak měří 16 - 19 cm. Letní červenohnědé zbarvení je bíle skvrnité. Skvrny jsou v podélných řadách. Břicho, vnitřní strany běhů a zrcátko, tj. bílá plocha v okolí řiti, jsou čistě bílé. Zimní zbarvení je tmavohnědé. Skvrny jsou nezřetelné, nebo nejsou vůbec patrné. Paroží je lopatkovité, podobné losímu, které však má i na zadním okraji zářezy.

Etologie

Obývá listnaté a smíšené lesy. V přírodě je plachý, ale v oborách vychází na pastvu i na otevřená prostranství. Samice s mláďaty a mladší samci žijí v oddělených stádech, dospělí samci jsou většinou samotářští. Na začátku podzimní říje samci soupeří o výsadní postavení a přetlačují se parohy. Počátkem léta samice přivádí na svět jediné mládě. To se brzy dokáže postavit na nohy, ale až do stáří několika týdnů většinu času leží.

Swarowski optik

Swarovski optik

 

Přátelé, kamarádi rozšířili jsem rubriku les&lov o kategorii optika a dalekohledy tak jako u ostatních kategorií bude tato část věnována pouze dalekohledům a puškohledům všech firem napříč trhem. Popravdě vede mne k tomu jedna zkušenost, která již potkala asi každého z nás. V krátkosti popíšu :-) ve shonu dnešní doby, přiběhnete z práce pořešíte vše potřebné a už abyste byli v lese. Víte že cesta na posed Vám od baráku zabere minimálně 45 min až hodinu svižné chůze, pokud již dopředu neplánujet že budete šoulat. Když jste asi u konce cesty a chcete obeznat a prověřit část prostoru před sebou jelikož jste zaregistrovali pohyb srnčí zvěře automaticky chmatáte pro dalekohled a zjišťujete že? že tam není. Místo toho aby se nacházel v oblasti hrudníku v klidu je na poličce u vás doma :-(

     Co většinou v těchto chvílích následuje víme všichni velmi dobře. Sledování zvěře přes puškohled je sice řešení, ale pokud sedíte na lavici na dubu s omezeným prostorem pro manipulaci se sebou sama je poměrně těžké takto strávit následující 3 - 4 hodiny. Na současném trhu nabízí bezpočet firem, portfolio, dalekohledů, puškohledů, pozorovacích biokulárů, atd. atd. atd. a tak věřím že se na všechny postupem času dostane. Firma se kterou dnešní prezentaci zahájím, patří mezi špičky v oboru. Je asi zbytečné dělat jí delší prezentaci, všichni totiž víme co znamená Swarovski optik.

 

Založení firmy se traduje do roku 1895 kdy Daniel Swarovski v rakousku vyvinul první elektronickou brusku na šperkařské kameny a v Tiroslku tak založil rodinný podnik, který se v krátkosti stal synonymem pro nejčistší křišťálové sklo. V roce 1959 vyvýjí firma první puškohled a  v roce 1967 první teleskopiský dalekohled následuje rok 1971 kdy Swarovski vyrábí vůbec první dalekohled na světě s pogumovanou úpravou, v roce 1976 poté první puškohled s vlastní technologií Nova-Teleskop-Okular bránící poranění oka při výstřelu z nevýhodných poloh. Od roku 2007 se setkává řada puškohledů s označením Z6 u široké lovecké veřejnosti s velkými ohlasy.

 

Co si představit pod zkratkou Z6?

 

Co to je 6násobný zoom?

Puškohledy s variabilním zvětšením, které byly doposud vyráběny, nabízely svým uživatelům 3násobný (např. 3-9x nebo 4-12x, vesměs s tubusem o průměru 1″) nebo 4násobný zoom (např. 1,5-6x, 2,5-10x nebo 3-12x, v tubusech o průměru 30 mm). Všichni světoví výrobci špičkové optiky se snažili vyrobit puškohled s větším zoomem, a tím nabídnout zákazníkům puškohled s velkým rozsahem. Firmě Swarovski Optik se podařilo v letošním roce uvést do prodeje řadu puškohledů Z6, která disponuje 6násobným zoomem!

Co to znamená?

Díky nové převratné konstrukci přichází řada, která začíná naháňkovým puškohledem 1-6x24.
Tento puškohled nabízí při nejmenším zvětšení nepřekonatelné zorné pole 42,5 m na 100 m a současně v případě potřeby možnost využít zvětšení 6 ×.
Jako univerzální byl donedávna označován puškohled 1,5-6x42. V řadě Z6 nabízíme puškohled 1,7-10x42, který má při nejmenším zvětšení zorné pole 25,2 m na 100 m, ale především je možno ho využít pro střelbu na větší vzdálenosti při zvětšeních až do 10 ×.
Za skutečně univerzálním je pak možno označit nový puškohled 2-12x50. Jeho možnosti použití jsou nesmírně široké, při vynikající světelnosti máme puškohled se zvětšením až do 12 × a současně je možné ho díky obrovskému zornému poli (21 m na 100 m při zvětšení 2 ×, pro srovnání puškohledy 3-12x mají při zvětšení 3 × zorné pole cca 11–12 m) použít při naháňkovém způsobu lovu.

Větší bezpečnost.

Řada Z6 je pro větší bezpečnost střelců vyráběna se zvětšeným odstupem oka od puškohledu (na vzdálenost 95 mm). U modelu 1-6x24 EE je pro účel lovu zbraněmi velkých kalibrů (tropické lovy) vzdálenost oka upravena na 120 mm!

 

Provedení Z6i – s osvětleným bodem.

I v této oblasti přichází firma Swarovski Optik s převratnými patenty. Ovládání a regulace intenzity osvětlení záměrné osnovy (oranžový bod) je nově umístěno do integrované jednotky na okuláru puškohledu. Toto provedení je maximálně odolné proti poškození, přitom svou výškou nepřesahuje krytku rektifikačního mechanismu a nepřekáží střelci ve výhledu. Ovládání je plně digitální, zapíná se přepínačem umožňujícím zapnutí do jednoho ze dvou režimů – denní pro velký jas bodu a noční pro malý jas. Vlastní jemná regulace se pak provádí pomocí dvou tlačítek (podobně jako na televizním ovladači). Jednotka disponuje paměťovou funkcí nastavení pro každý z režimů. Pro ochranu baterie před vybitím jsou nastaveny automatické vypínací časy – na 3 hodiny v denním režimu a na 5 hodin v nočním režimu. Pro každý model je nabízeno několik typů záměrných osnov.

 

Uživatelské výhody.

Základní vlastností této revoluční novinky je absolutní univerzálnost puškohledů. Současně je zajištěna větší bezpečnost střelce a díky novému způsobu ovládání osvětlení záměrné osnovy i velmi příjemné používání. To vše při zachování kvality brilantní optiky Swarovski, při zachování rozměrů (tubus o průměru 30 mm nebo stále více žádaná šína Swarovski Rail) a hmotnosti do 500g.

Veškeré další informace i o produktech nalezenete na oficiálních stránkách společnosti Swarovski na které naleznete odkaz zde:

www.swarovskioptik.at

 

Velšteriér - Welsh Terrier

Velšteriér - Welsh Terrier

 

Povaha plemeneJako snad všichni teriéři i velšteriér se projevuje velice živě a energicky, má rozhodně svojí hlavu, je dost tvrdohlavý a nikdy ho neomrzí jakákoli hra. Patří mezi vášnivé aportéry a k vybití své nekonečné energie potřebuje prostor větší než panelákový byt. Jelikož v sobě nezapře loveckého ducha, je velšteriér velmi dobře vycvičitelný a ovladatelný. Miluje společnost, ale patří spíše do aktivní rodiny, která mu bude věnovat dostatek pozornosti. Velšteriér si rozumí s dětmi, dokáže si s nimi hrát celé hodiny, nechá si leccos líbit, přitom není agresivní. Jedná se o velice oblíbené společenské plemeno, které si oblíbí téměř každý už pro jeho nekonečný elán a dobrou náladu. Když ale není zbytí, probudí se ve Velšteriérovi bojovník a stává se ostrým a neohroženým psem v každé situaci.Pozor však na ostatní psy, může se k nim chovat dominantně.

Popis velšteriéra

Velšteriér je pes střední velikosti, ušlechtilého vzhledu. Uši má malé, ve tvaru písmene V, oči jsou tmavé a mandlovité. Nejčastější zbarvení je syté černo-tříslové (black and tan), ale také černošedé s pálením. Srst je hustá, hrubá a drátovitá, potřebuje speciální úpravu. Po narození jsou štěňata Velšteriéra celá černá, svou charakteristickou barvu získávají až později. Výška v kohoutku by měla dosahovat maximálně 39 cm, váha 9 - 9,5 kg. Velšteriéra bychom si mohli snadno splést s podobným plemenem Lakeland teriér, který je však menší a mnohem vzácnější. Základní péče o psaProblémy s výcvikem velšteriéra se nevyskytují příliš často. Velšteriér se uplatňuje  jako norník v oboru myslivosti, bývá úspěšný i v agility. Při důsledném výcviku tento pes poslouchá na slovo a brání svého pána na každém kroku. Srst velšteriérů je velice specifická, vyžaduje proto více pozornosti. Musí se minimálně dvakrát ročně upravovat trimováním u odborníků. Následkem nesprávné péče může srst světlat, ztrácet zlatohnědou barvu. Nevyhnete se ani každodennímu česání a kartáčování.

Historie plemene velšteriér

Za předky velšterierů se považují evropští vlci. Jako většina teriérů byl vyšlechtěn ve Velké Británii, a to ve Walesu k norování, lovu krys a práci pod zemí. U nás je i díky své velikosti považován za jednoho z nejlepších norníků vůbec. Velšteriér je přímým potomkem již zaniklého plemene hrubosrstého staroanglického black and tan teriéra využívaného k lovu škodné, tzn. lišek, kun, ale dokonce i vyder a jezevců. V 19. století se ale začal křížit s dalšími plemeny jako foxteriér nebo jorkšírský teriér, jako samostatné plemeno byl v Anglii uznán až roku 1887. Poměrně dlouhou dobu existovaly dvě lehce odlišné varianty dnešního Velšteriéra, jedna z Walesu, druhá křížením erdelteriéra a foxteriéra z Anglie. Mezi světovými válkami se však plemeno finálně sjednotilo. Ušlechtilost Velšteriérů dokazuje i fakt, že jednoho choval i sám princ z Walesu, tedy pozdější král Jiří. Nyní je velšteriér velice populární nejen u nás, kde má již své pevné místo, ale i například v Severní Americe.
Veškeré informace o klubu teriéru se dozvíte na stránká Českomoravské myslivecké kynologické jednoty při klubu teriérů, kde naleznete kontakty zodpovědných osob za jednotlivá plemena, členství v klubu akce poplatky a další...
www.cmkj.eu

Bretaňský ohař

 

Povaha plemene

Inteligentní psi této rasy vynikají nad jiné svou mimořádnou přítulností a pozorností vůči svému pánu. Jejich citlivá duše reaguje jako barometr na vše, co se doma děje, a proto se hodí spíše k vyrovnaným a harmonicky žijícím majitelům. Bretaňský ohař jen těžko zvládne pozdější změnu majitele bez následků. Přes svou schopnost být ideálním rodinným společníkem je to ze své podstaty lovecký pes a tomuto svému zaměření zůstává ve své povaze věrný. Má vynikající čich, je hbitý, mrštný rád přináší a dobře vystavuje. Bretaňský ohař je náročný na množství a pravidelnost pohybu.

 

Popis bretaňského ohaře

Tito psi mají menší a spíše podsaditou postavu kvadratického formátu a jemnou, rovnou, eventuelně jen lehce zvlněnou srst. Bretaňský ohař se vyskytuje v následujících barevných varietách - bílá s oranžovou, bílá s kaštanovou, bílá s černou, trikolorní, nebo žíhaná jednou z výše uvedených barev.

Ideální kohoutková výška psů je stanovena na 48 cm, u fen je doporučována nejméně 47 cm.

Tělo je kompaktní, mírně podsadité. Bedra bretaňského ohaře jsou mohutná a široká. Ocas u tohoto plemene často od narození chybí, nebo se později krátí. Nohy má bretaňský ohař jen středně zaúhlené. Hlava má zaoblený tvar, čenich je ale značně zašpičatělý. Uši jsou krátké, vysoko nasazené a bretaňský ohař je nosí svěšené dolů. Jejich špičky jsou rovněž zakulacené. Oči mají barvu tmavého jantaru.

 

Základní péče o psa

Srst těchto psů vyžaduje kartáčovaní alespoň jednou týdně, přičemž partiím, kde jsou chlupy dlouhé, je třeba věnovat ještě o trochu více pozornosti, aby nedocházelo k jejich zacuchávání a žmolkování. Výchova bretaňského ohaře by neměla být nijak zvlášť složitým procesem, pokud majitel respektuje vrozenou citlivost plemene a přistupuje k výcviku s důsledností, ale i laskavostí. Tvrdý přístup, nebo nečekané výlevy nálad majitele tohoto psa jen poznamenají.

Bretaňský ohař je lovec. Jedna, či dvě krátké procházky nebudou v případě tohoto plemene nikdy stačit. Psi vyžadují dlouhé procházky a možnost volně běhat, skotačit a hrát si. V ideálním případě by měl být bretaňský ohař zapsán k loveckému výcviku, nebo by mu měla být nabídnuta alespoň nějaká náhradní pohybová aktivita, např. psí sporty. Důležité je zvládnout s bretaňským ohařem minimálně základní výcvik poslušnosti, aby se pes nevydával na vlastní lovecké výpravy bez souhlasu svého pána. Bretaňský ohař si při dostatečně srozumitelném výcviku a výchově dokáže poslušnost nakonec velmi dobře osvojit.

 

Historie plemene bretaňský ohař

Blízký příbuzný špringršpaněla a anglického setra, který tvoří pomyslný mezičlánek mezi klasickými ohaři a španěly. První standard plemene bretaňských ohařů spatřil světlo světa v roce 1907, posléze ale ještě doznal některých drobnějších změn a současná podoba bretaňského ohaře tak byla uznána až v roce 1938.

Srnec

Srnec

Prátelé, kamarádi krásné počasí vonící sena a částečně posekané ale i neposekané louky dávají kryt černé i srnčí zvěři. Lovecká sezona byla v plném proudu. Vodící bachny potěší nejedno myslivecké oko a pruhovaná droboď pod nimi se má radostně k světu. Ne jinak je to i u nás. Černé je nespočet velké bachny mají od 6 do 10 ks. Jen málo kdy se poštěstí zahlédnout menší rudl. Letos nás opět sežerou pomyslel by si jeden ale opak je pravdou. Vysokým odlovem se nám zvěř černou daří regulovat. Kryt jim zjara výrazně zlepšuje jetelotráva která je vyseta na většině luk. S posunem času jsou bachny se selaty vidět na krmelištích či kořínkováním a buchtováním přímo v jeteli.
   
Po několika dnech chození na posed a několikaretém spočítání nejednoho prasečího potomka mne překvapil srnec I. věkové třídy. Dobrý vítr a poměrně rozumná vzdálenost mi dala příležitost k úspěšnému lovu. Srnec náhle vyskočil z krytu staré hruškovny na jetel, který byl vyset na louce u kočícího sadu. Jelikož jsem měl srnce již přečteného netrvalo dvakrát dlouho a měl jsem zamířeno na komoru. Po ráně zůstal srnec krátce stát a pmalu se nakláněl k jedné straně, až se přes krátké skoroposezení stratil volným pádem v jeteli. Zajistil jsem, slezl z posedu a po přímce výstřelu se vydal ke kusu. Chvilku jsem ho ve zrostlém porostu hledal, jelikož jetel byl v té době ke kolenům, ale nakonec vše dopadlo dobře.

Následující dva dny poté se dozvídám, že jsou úspěšní i ostatní kolegové se združení. A tak společně i jim přeji Lovu Zdar a všem , kteří již mají toho svého srnce vyhlédlého.
Příjemné zážitky nejen při jarním lovu, ať při šoulání či na čekané.

Kuna

KUNA SKALNÍ

(Martes Foina)

řád: šelmy
čeleď: lasicovití
podčeleď: lasice

Je asi tak velká jako kočka domácí - měří 30-50cm, huňatý ocas má dlouhý 10 až 20 cm, váží 0,8 až 2kg. Má ovšem štíhlejší tělo s krásnou hedvábnou srstí s bílou náprsenkou. polštářky na tlapách nemá kuna skalní porostlé srstí. Proto zanechává ve sněhu zřetelnější stopy. Dožívá se asi 18 let.
Kuna skalní se vyskytuje v Evropě, severní Asii mimo Čínu a v jižní Asii. U nás původně sídlila v skalnatých krajinách, v málo obydlených oblastech tam žije dosud. Časem si zvykla na lidská obydlí a dnes, alespoň v Evropě, žije hlavně v lidských stavbách, nebo v jejích blízkosti, např. v remízkách nebo větrolamech. Nejraději se usazuje na půdách nebo ve starých stodolách. V místech výskytu s kunou lesní se obě kuny navzájem vyhýbají. U nás byl podle myslivecké statistiky za rok 2004 početní stav kuny skalní a kuny lesní dohromady 69 725 a bylo jich celkem uloveno 17866.
Kuna skalní loví hlavně potkany, myši a krysy (to byla její původní potrava a podle součastných rozborů obsahu jejího žaludku tvoří 80% její potravy). Nepohrdne ale ani drůbeží, holubem, drobným ptactvem nebo vajíčkem, ve městě konzumuje i odpadky. Na podzim a v zimě tvoří její jídelníček z velké části ovoce.
Kuna je březí devět měsíců. Doba březosti je tak dlouhá, protože se vývoj zárodku v matčině těle na určitou dobu zastavuje (asi 6 měsíců). Až po této utajené březosti se zárodek opět normálně vyvíjí. V dubnu vrhá samice ve svém pelechu dvě až pět mláďat. Ta jsou 5 týdnů slepá a 3 měsíce plně závislá na matce. K jejich osamocení dochází až na konci léta.
Kuna skalní je užitečná šelma, protože loví hlavně myšovité hlodavce. V lidských obydlích ale může být velmi nepříjemná tím, že zabíjí drůbež, pojídá vajíčka, nebo působí hluk na půdách a to zejména v noci. Mezi její nepříjemnou vlastnost patří to, že zpravidla usmrtí víc živočichů než je schopna sama zkonzumovat. Vajíčka je například schopna přenést na velkou vzdálenost a za čas je můžeme najít na opuštěném místě na půdě.
Mnoho majitelů nemovitostí se proto snaží kuny zbavit. Lov kun skalních je podle vyhlášky 245/2002sb. povolen od 1. listopadu do konce února, v oblasti výskytu tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a koroptve polní lze kunu skalní lovit celoročně to znamená, že kunu můžeme zastřelit, nebo odchytit do pasti. Do želez se kuna chytat nesmí, protože se jedná o trýznění. Kuna ale není zvíře, které by se dalo z obydlí lehce vypudit. Nastražené pasti se obvykle vyhne nepomáhá ani rozvěšení lidských vlasů nebo rozsypání pepře. Nevadí jí ani pach rozstříkaných chemikálií jako třeba petrolej, formalin, savo... Někdy už vypadá, že kuna odešla, ale za čas se opět vrátí.
Kunu skalní není snadné spatřit, protože je aktivní hlavně v noci a ve dne vylézá jen zřídka. V zimě jsou vidět její stopy ve sněhu, v létě po sobě zanechává hromádky výkalů, které často obsahují pecky. Kuna dokáže škodit i na zahrádce a to tím, že se ráda popelí a tím ničí rostliny. Když si umane dokáže zničit třeba kus záhonu, nebo poláme větvičky na okrasných rostlinách. To vše je dáno její hravou povahou a často to vypadá tak, že nám to kuna dělá naschvál. Na naší zahrádku chodí kuna přes dřevěný plot stále na stejném místě, řekl jsem si tedy, že jí v tom zabráním a natloukl jsem na plot pilový list tak, že z jedné strany byla zeď a z druhé strany rostl mohutný popínavý plamének. Kuna se pilce vyhla, ale přes plamének přeskakovala tak dlouho, až ho celý zničila a na zahradu se stejně dostala. Motoristům kuna skalní škodí zase tím, že z neznámých důvodů překousá kabely na zaparkovaných automobilech.
Kuna skalní je tedy šelmička, která nás svojí přítomností otravuje, ale na druhou stranu nám zase vychytá skoro všechny myši. Když nám tedy zrovna nekrade vajíčka, nebo nezabíjí slepice je asi nejlepší jí nechat být ať si s námi žije.

KUNA LESNÍ

(Martes martes)

řád: šelmy
čeleď: lasicovití
podčeleď: lasice

Je velká až 80cm, huňatý ocas má dlouhý 10 až 20 cm, váží 1 až 1,4kg. Má štíhlé tělo s hustou, hladkou a hnědou srstí s krémově žlutou náprsenkou na hrdle. Ocas a končetiny má zbarveny nejtmavěji. Polštářky na tlapách má kuna lesní porostlé srstí, což má důležitý význam pro šplhání po zledovatělých větvích a stromech. Ve sněhu zanechává méně zřetelné stopy než kuna skalní. Dožívá se asi 18 let. Žije v Evropě a ve velké části Asie. Vyhledává zalesněné krajiny. Přes den většinou spí ve stromové dutině, nebo v opuštěném ptačím hnízdě. Večer se probouzí a vychází na lov. V korunách stromů se pohybuje velmi obratně, dokáže skákat ze stromu na strom skoky dlouhými až 4m. Po zemi se pohybuje krátkými skoky. Svůj okrsek si označuje páchnoucím výměškem, který vylučuje z pachových žláz pod ocasem. Tyto pachové značky spolu s trusem můžeme nalézt na lesních cestách, kamenech a na všech vyvýšených bodech jejího okrsku. Živí se menšími savci a ptáky. Zvířata přepadá skokem a zakusuje je hryznutím do krku. Mezi její nejoblíbenější kořist patří veverky. Ráda si také pochutná na sladkých plodech nebo i na hmyzu. Březost kun trvá devět měsíců (včetně utajené březosti). V dubnu samice vrhá dvě až pět mláďat, které váží asi 30 g. Mláďata samice zahřívá a houževnatě brání proti každému nepříteli. Mladé kuny dospívají ve dvou až třech letech. 

Něco málo z balistiky

Něco málo z balistiky 

Přátelé, kamarádi, nedávný rozhovor s kamarádem o náměrné na větší střeleckou vzdálenost než je zbraň nastřelena mne přivedla na nutnost oprášit balistické informaco o chování střely dráhy po opuštění hlavně pušky či krátké střelné zbraně. Přidávám tudíž výpočet chování takovéto střely, s čerpáním informací od společnosti Selliea & Bellot, které většina z nás používá. Pro přehlednost přidávám odkaz ze stránek společnosti Sellier & Bellot.

http://www.sellier-bellot.cz/cesky/optimalni-nastrelna-vzdalenost.php

SB střela XRG

Homogenní tombaková střela (vyrobená ze slitiny CuZn 10) s hliníkovou špičkou. Tři vnější drážky a tepelná a povrchová úprava střely snižují zatížení hlavně při výstřelu. Pět vnitřních podélných drážek v dutině zajišťuje její pravidelnou řízenou deformaci po zásahu. Střela zůstává po zásahu celistvá, její zbytková hmotnost činí téměř 100 %. Výhodou je vysoká přesnost a minimální znehodnocení zvěřiny, neboť kolem střelného kanálu se tvoří pouze malý hematom a v těle nezůstávají žádné střepiny. Je vhodná k lovu spárkaté zvěře na střední a větší vzdálenosti.

Nosler Partition

Barnes střela TSX

Homogenní celoměděná střela neobsahuje žádné olovo. Vyznačuje se kontrolovanou expanzí, která zaručuje vytvoření neobvykle masívního hydrodynamického účinku v těle zasaženého zvířete, i tím že si uchovává 100 % své původní hmotnosti i po průstřelu. Drážkování těla střely Triple-Shock X přispívá k dosažení vyšších rychlostí, větší stability i průbojnosti. Střela Triple-Shock X je jednou z nejpřesnějších loveckých střel na trhu.

Sierra střela SBT

Poloplášťové střely GameKing® se zúženou zádí jsou konstruovány pro lov na větší vzdálenosti, kde jejich přesnost a účinek má rozhodující vliv na výsledek střelby. Aerodynamická konstrukce střely ve tvaru lodní zádi významně snižuje odpor vzduchu-výsledkem je nižší úbytek rychlosti, vyšší dopadová energie, plošší dráha letu a menší odchylka vlivem bočního větru než u srovnatelných střel s válcovou zádí.

SB střela PTS

Střela PTS je výsledkem snah konstruktérů loveckých kulových nábojů o střely s vysokým ranivým účinkem, které by si současně zachovaly vynikající balistické hodnoty. Střela s olověným jádrem je překryta zpevňujícím pláštěm a je zakončena polymerovým hrotem. Optimální tvar umožňuje dosahování vyšších rychlostí a stability střely na dráze letu. Tyto vlastnosti zaručují vynikající přesnost a ranivost střely, která zůstává celistvá i při nárazu, netříští se a neznehodnocuje zvěřinu. Střely PTS doplňují spolu s již dříve laborovanými střelami Sierra a Barnes sortiment loveckých kulových nábojů Seliier & Bellot a rozšiřují možnosti optimálního výběru jejich použití.

SB střela SP

Poloplášťová střela sestávající z kovového pláště a olověného jádra. Je řešena tak, že olověné jádro, které je v přední části obnažené, se deformuje při zásahu cíle do hřibovitého tvaru, což zlepšuje její účinek. Je laborována u většiny typů kulových nábojů a podle ráže a hmotnosti je používána zejména k lovu spárkaté zvěře.

SB střela FMJ

Celoplášťová střela sestává z olověného jádra, které je překryto kovovým pláštěm. Vzhledem k pevné konstrukci vytváří střela hladký průstřel, neboť se nedeformuje při zásahu cíle. Používá se k lovu trofejové zvěře a při sportovní střelbě.

SB střela SPCE

Poloplášťová střela s prosekávací hranou. Střela má na plášti prosekávací hranu, která současně z části uzamyká olověné jádro. Účinek střely je závislý na odporu cíle, což způsobuje, že u slabší zvěře se střela deformuje méně než u silnější. Je vhodná k lovu spárkaté zvěře.

SB střela HPC

Expanzní střela s kuklou. Speciální střela s expanzní dutinou v přední části, která je překryta měděnou kuklou. Kukla zlepšuje balistické vlastnosti střely. Střela má značný tříštivý účinek v hloubce cíle, proto je používaná k lovu těžké vitální zvěře a šelem.

Sierra střela HPBT

Speciální expanzní biogivální střela s expanzní dutinou v přední části. Sestává z olověného jádra, překrytého kovovým pláštěm. Vyznačuje se výbornými balistickými vlastnostmi a vynikající přesností. Je vhodná pro sportovní střelbu a k lovu spárkaté zvěře.

ONV - optimální nástřelná vzdálenost

1. Náměrná - prodloužená osa hlavně
2. Dráha letu - dráha letu střely pro záměrnou v ONV
3. Záměrná - spojnice dvou bodů (opt. zaměřovač nebo hledí a muška)
4. ONV - optimální nástřelná vzdálenost
5. Bod letu ONV - vzdálenost od ústí zbraně k bodu, kde dráha letu optustí koridor ± 4 cm od záměrné

ONV – je vzdálenost bodu ( 4 ), kde dráha letu střely ( 2 ) podruhé protíná záměrnou ( 3 ). U takto nastřelené zbraně nepřevýší dráha letu střely ( 2 ) záměrnou ( 3 ) o více než 4 cm.