Brokové zbraně

Brokové zbraně

Jedná se o dlouhé zbraně s hladkým vývrtem určené ke střelbě hromadnou střelou v našich končinách většinou v následujících provedeních:

• s lůžkovým závěrem a sklopnými hlavněmi- jednohlavňové (jednušky), s hlavněmi vedle sebe (dvojky), s hlavněmi nad sebou (kozlice), vícehlavňové (na zvláštní přání)
• samonabíjecí - opakovací - s pohyblivým předpažbím, s otočným odsuvným závěrem

Brokovnice je zbraň s hladkou vodící částí vývrtu hlavně a je určena pro střelbu hromadnou střelou (broky, posty) nebo jednotnou střelou (S-Ball, Brenneke, Ideal, sférická střela atd.)

Základní části brokovnice: hlaveň, baskule, pažba, předpažbí, příslušenství (kování, botka, úchyty řemenu)

Ráže Brokovnice

Označuje se uvedením ráže brokové hlavně a délkounábojové komory. - ráže bokové hlavně je číslo udávající počet stejně velkých koulí odlitých z jedné anglické libry olovo (453,93g) které projdou lehce suvně vývrtem hlavně , např: 1 libra olova se rozlije např do 12 koulí po ráži 12 do 16 koulí do ráže 16 atd. U menších ráží než je 32 je uveden průměr vývrtu v tisícinách palce např. r 36 = 410, Délka nábojové komory brokových hlavní bývá nejčastěji 70 mm U starších zbraní se můžeme setkat i s délkou 65mm, Stále více se však rozšiřuje délka hlavní nábojové komory 76mm magnum ojediněle pak supermagnum. Trošku zbytečné v našich podmínkách. Spojením

ráže brokové hlavně s délkou nábojové komory v mm nebo v palcích je určena ráže brokovnice. např 12x70 nebo 12/70 Pokud vlastníte zbraň z dovozu většinou najdete označení 12GA23/4kde číslo 12 značí ráži písmena GA zkratku anglického výrazu gauge (ráže) a délka nábojové komory je uváděna v palcích. Nejčastější ráže je v současné době12 na dalším místě je pak 20 nejčastěji v provedení nábojové komory s délkou 76mm. Ráže 16 hodně užívaná v minulosti pomalu ustupuje. Doplňkově někteří výrobci nabízejí ráže 28 a 410 pro lov velmi drobné zvěře s ráží menší než 28 a větší než 9mm se nazývají ptáčnice . V USA se na lov divokých husí a divokých krocanů používají i opakovací brokovnice s válcovým odsuvným závěrem ráže 10.

Brokové hlavně a jejich konstrukce

Nábojová komora do které je vkládán náboj přechází přechodovým kuželem do vodící části válcového vývrtu, který je hladký a bez drážek, Tloušťka stěny je proměnlivá a směrem k ústí se zmenšuje. Délka brokových hlavní bývá v rozmezí 600 až 800mm. U loveckých brokovnic to bývá 660 až 710mm. Kratší hlavně bývají na kulobrocích, brokovnicích pro střelbu v lese a další zase v brokovnicích pro střelbu v poli. Hlavne u sportovních brokovnic pro střelbu na baterii bývají nejdelší.

Zahrdlení

Mimoto že vývrt hlavně brokovnice je hladký a bez drážek, má vývrt ještě jednu podstatnou zvláštnost a to, že se válcový vývrt před ústím mění, většinou zužuje v tak zvané zahrdlení - choke - zúžení hlavně -rozdíl průměrů vodící části vývrtu a ústí hlavně s kuželovým náběhem zpravidla  5-10cm před ústím hlavně. Zahrdlení způsobuje urychlení borků a jednak jejich zhuštění směrem ke středu. Dostředný účinek se projevuje menším rozptylem broků v terči, a to tím cíce, čím je zahrdlení větší. Dostředný účinek zahrdlení způsobuje větší zhuštění broků ke středu brokového shluku a zvyšuje krytí. V práci se vyšším krytím prodlužuje účinný dostřel. Zahrdlení rovněž slouží ke zpomalení zátky, která tak po opuštění hlavně již nemůže negativně ovlivnit brokový shluk jeho rozhozením. Podle velikosti zúžení vývrtu hlavně rozlišujeme zahrdlení plné, tříčtvrtinové, poloviční, čtvrtinové a zlepšený válec, Zvláštní je skeetové zahrdelní, které má tvar protilehlých kuželů.

Následující údaje platí pro ráži 12.

Zahrdlení 0 cylindr -ozn. IIIII vývrt není zahrdlení. Průměr je stejný až k ústí.
Zahrdlení 1/4 improved cylinder -ozn. IIII zahrdlení má průměr menší o 0,25 mm (ráže 12)
Zahrdlení 1/2 half choke -ozn. III menší o 0,5 mm
Zahrdlení 3/4 -ozn. II menší o 0, 75 mm
Zahrdlení 1/1 full choke -ozn. I menší o 1mm říká se mu „plné“
Zahrdlení I* 1,25 - menší o 1, 25 mm - „zesílené plné“

Pro ostatní ráže platí tyto koeficienty:

Velikost zahrdlení	IIIII	IIII	III	II	I	I*
Koeficient	0,00		0,0133	0,027	0,0405	0,054	0,0676

U ostatních ráží není zahrdlení v milimetrové velikosti stejné jako u ráže 12 a je přibližně popsáno v tabulce.
Příklad : ráže 12 jmenovitý průměr 18,40 x 0,054 = 0,99 mm
Příklad : ráže 16 jmenovitý přůměr 17,00 x 0,054 = 0,92 mm
Příklad : ráže 20 jmenovitý průměr 16,00 x 0,054 = 0,86 mm

     U zbraní s plným zahrdlením je třeba používat jednotné střely pouze od renomovaných výrobců, jinak hrozí vydutí hlavně, a někdy je problematické použití brokových nábojů s ocelovými broky. Při použití nábojů s ocelovými broky je třeba pečlivě respektovat doporučení výrobce zbraně. viz článek olovo nebo broky.

Mířidla

u brokovnic tvoří plošina neboli hlavňová lišta s muškou. Plošina se vyrábí v různých šířkách nejčastěji 6 - 10 mm a je umístěna po celé délce hlavně. Širší lišty se používají na sportovních brokovnicích zvláště při střelbě na parkur. Muška má většinou kulovitý tvar nebo tvar ležatého válečku o průměru 2-3mm. Je vyrobena z oceli z alpaky nebo průsvitného plastu. Brokovnice na trapa parkuk mívají další mušku ve středu délky plošiny. V dnešní době přibývá průhledné či barevné provedení mušky. V poslední době se značně používají optická mířidla na brokovnice. Jde o kolimátorová mířidla s větším průměrem průhledu bez zvětšení. Zamíření se provádí oběma očima podle zobrazeného červeného bodu na průhledném stínítku kolimátoru.

Brokovnice a její výkon

většinou jde o poměření brokovnice několika veličinami:

- krytí brokovnice

- zhuštění zásahů ke středu

- pravidelnost krytí

Krytí brokovnice:

zahrdlení brokové hlavně zahušťuje brokový shluk a ovlivňuje hustotu - rozptyl borků v terči. TJ krytí brokovnice. Měří se výstřelem do terče o průměru 75 cm na vzdálenost 35m. vyjadřuje se v % a informuje nás kolik broků z celkového počtu broků v náboji zasáhlo terč. Krytí je tedy prostý poměr počtu broků, které zasáhly terč, kupočtu broků v náplní náboje.

krytí v % = počet borků v terči : počet borků v náboji x 100

Údaje o zahrdlení a krytí brokovnice je velmi důležitý, neboť určuje praktické použití zbraně.

Pro lov v pli a na kachny potřebujeme vyšší krytí, neoť střílíme na větší vzdálenosti. S vyšším krytím však průměrný střelec má menší pravděpodobnost zásahu, protože brokový shluk má menší průměr. Nižší krytí využijeme při lovu v bažantnicích v lese a na kratší vzdálenosti. Nižší krytí vyhovuje slabším střelcům pro lepší zásahy na kratší vzdálenosti. Krytí se také snižuje s rostoucí vzdáleností střelby. např. máme li náboje ráže 12/70 s borkem 3,5mm bude krytí v závislosti na vzdálenosti následující:

vzdálenost v m	35	40	45	50
krytí v %	80	60	50	41
krytí v %	70	55	45	38

krytí je také závislé na velikosti broků, čím je velikost krytí větší tím je i krytí vyšší a naopak. každých 0,5mm ve velikosti průměru borků ovlivní krytí o 3-5%

Zhuštění zásahu ke středu

Dalším údajem který se měří je zhuštění zásahů směrem ke středu brokového shluku. Zhuštění zásahů se měří v kruhu (K) o průměru 37,5cm a je stanoveno počtem zásahů v tomto kruhu ku počtu zásahů ve zbývajícím mezikruží (M) kružnice 75 cm

K=K(37,5) : M(75-37,5) x 100

Pravidelnost krytí

Při posuzování umístění brokové rány v cíli je také důležité, zda nevzniká v obrazci zásahů větší místo nezasažené žádným borkem. Pokud by takové místo vznikalo a bylo by větší než 10x10 nebo 15x15 cm, vzniká nebezpečí minutí cíle, i když rána byla dobře umístěna. Posuzování tohoto stavu se nazývá stejnoměrnost nebo pravidelnost krytí a vyhodnocuje se počtem zásahů v jednotlivých kruhových výsečích terče. K tomuto účelu se terč rozděluje na 8 nebo 12 výsečí.

------ převzato z publikace  (Myslivecké Střelectví  - Jiří Hanák)